ČPŽP 59

1/2021 VĚDECKÁ TÉMATA Pro srovnání Slovenská republika vyhlásila celkem 79 stanovišť druhů s vý- skytem vlka obecného, 65 stanovišť druhů s výskytem medvěda hnědého a 85 sta- novišť druhů s výskytem rysa ostrovida. 73 A Německo vyhlásilo celkem 5 stanovišť druhů s výskytem vlka obecného, 51 stanovišť druhů s výskytem rysa ostrovida a žádná stanoviště s výskytem medvěda hnědého. 74 Je však nutno poznamenat, že neexistují žádné požadavky na velikost oblastí zvláštní ochrany, proto některé státy vyhlásily málo velkých oblastí, zatímco jiné mnoho oblastí o malé rozloze. 75 Pro efektivitu ochrany velkých šelem prostřednictvím soustavy Natura 2000 je stěžejní již zmiňovaná soudržnost a propojenost jednotlivých stanovišť. Mnohé studie hodnotící Naturu 2000 poukazují na nízkou propojenost prioritních evrop- sky významných lokalit, čímž se soustava Natura 2000 může stát nedostatečnou pro dlouhodobé zachování některých chráněných druhů. Vznik těchto „mezer“ mezi stanovišti může být způsoben nedostatečným sběrem dat ve fázi vyznačování oblastí zvláštní ochrany, ale také změnou stanovišť jednotlivých druhů v čase. To souvisí se zmiňovaným problémem statičnosti územní ochrany. Populace chráně- ných druhů se v čase přemisťují či se rozrůstají, a proto rozšiřují na další území. V reakci na tyto změny by bylo vhodné zakotvit ve Směrnici o stanovištích me- chanismus, který by na to reagoval. Ekologická soustava Natura 2000, resp. její právní základ byl vytvořen před rapidním nárůstem počtu velkých šelem na úze- mí Evropy, nabízí se tedy otázka, zda bude Natura 2000 dostatečná při ochraně současných stanovišť velkých šelem. Tato problematika byla předmětem studie ochrany vlka obecného v Polsku v rámci soustavy Natura 2000. Bylo zjištěno, že soustava Natura 2000 pokrývá 22% stanovišť vlka obecného na území Polska, což je považováno za dostatečné (mi- nimum 20%). Avšak distribuce stanovišť je na území Polska nesouměrná s tím, že více chráněných lokalit se nachází na východě a jihu státu. Dále ve vztahu ke třem vlčím populacím bylo zjištěno, že stanoviště Karpatské populace jsou chráněna ze 47%, Baltské ze 28% a populace Středoevropské nížiny jen z 12%. Natura 2000 tedy poskytuje dostatečnou ochranu pro Karpatskou a Baltskou populaci, ale nikoliv pro populaci Středoevropské nížiny, která je nejmladší obnovovanou a nejvíce zranitelnou vlčí populací. Tato zjištění poukazují na možný nedostatek 73 Štátná ochrana přírody SR. NATURA 2000. Živočichy [online]. 2020 [cit. 21.11.2020]. Dostupné z: http://www.sopsr.sk/Natura/index1.php?p=4&sec=12. 74 Deutschlands Natur. Verbreitung FFH-Arten: Säugetiere [online]. 2020 [cit. 21.11.2020]. Dostupné z: http://www.ffh-gebiete.de/ffh-arten/saeugetiere/. 75 SANTINI, Luca, MAIORANO, Luigi, BOITANI, Luigi, RONDININI, Carlo. Protected Areas: Are They Safeguarding Biodiversity? In: JOPPA, Lucas N., BAILLIE, Jonathan E. M., ROBINSON, John G. Protected Areas: Are They Safeguarding Biodiversity? West Sussex: John Wiley & Sons, Ltd., 2016, s. 122-133. ISBN 9781118338162.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

49