ČPŽP 59

1/2021 VĚDECKÁ TÉMATA Obecně platnými výjimkami ze zákazů podle čl. 52 odst. 2 Ochr. Przyr. ve spojení s § 9 RwSOGZ jsou např. odchyt zatoulaných zvířat v obytné zóně za základě po- věření krajského ředitelství nebo odchyt zraněných či oslabených zvířat za účelem veterinární pomoci. Nařízení RwSOGZ pak v § 10 zavádí ještě ve vztahu k vlkům různá ochranná opatření, která mají zaručit aktivní ochranu tohoto druhu, a to především monitoring a hodnocení výskytu, tvorbu ochranných pásem, prostup- nost krajiny, informovanost veřejnosti a zavedení ochranného programu. Stejně jako ve všech ostatních zemích může oprávněný správní orgán, zde generální ředitel životního prostředí, z výše uvedených zákazů udělit výjimku (v polském právu tzv. povolení), a to podle čl. 56 Ochr. Przyr. Takové povolení smí být vydáno při absenci alternativního řešení, pokud nezpůsobí ohrožení populace druhu, kterého se výjimka ze zákazu týká, a zároveň pokud to vyplývá z nutnosti chránit faunu nebo flóru, omezit vážné škody na hospodářství, z důvodu veřejné- ho zájmu (včetně sociální nebo ekonomické povahy) a pokud je to nezbytné pro výzkumné či vzdělávací programy a znovuosídlení určité oblasti. Polské trestní právo stejně jako v Německu nekoncentruje všechny skutkové podstaty trestných činů v jediném kodexu. Podle Ochr. Przyr. lze spáchat ve vzta- hu k vlkovi trestný čin podle č. 127a Ochr. Przyr., pokud pachatel nelegálně ob- stará exemplář chráněného druhu v množství větším než malém tak, že by takové jednání mohlo mít za následek ovlivnění příznivého stavu tohoto druhu. Za ta- kový čin mu hrozí trest odnětí svobody na 3 měsíce až 5 let. Při spáchání tako- vého trestného činu z nedbalosti hrozí pachateli peněžitá pokuta či trest odnětí svobody až na 2 roky. Stejné tresty hrozí pachateli trestných činů podle čl. 128 a 128a Ochr. Przyr, kterých se dopustí ten, kdo v rozporu s právními předpisy či předpisy Evropské unie obchoduje s exempláři chráněných druhů, nebo trestného činu podle čl. 181 Kodeksu karnego , trestního zákona, kterého se dopustí ten, kdo bez ohledu na místo činu zničí nebo poškodí zvířata pod druhovou ochranou. 2.3 Slovensko Právní status vlka obecného se na Slovensku poněkud odchyluje od úprav okol- ních států. Slovensko totiž učinilo vůči vlkům výhradu v rámci svých mezinárod- ních závazků, resp. vyjednalo výjimku v evropské legislativě, a není tak povinováno zavést tomuto druhu zvláštní právní ochranu. Na rozdíl od Polska Slovenská re- publika tuto výjimku promítla do svých zákonů, a proto Canis lupus na Slovensku není uveden mezi chráněnými živočichy. Vlk obecný spadá do režimu § 37 zákona č. 543/2002 Z. z., o ochrane prírody a krajiny (SZOPK), ve kterém lze přiznat v zájmu zachování příznivého stavu vybraných druhů živočichů a rostlin některé podmínky druhové ochrany uvedené v § 34 až 36 z. č. 543/2002 Z. z. Seznam druhů a jim přiznané vybrané podmínky upravuje Vyhláška č. 24/2003 Z. z., ktorou sa vykonáva

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

73