ČPŽP 59

1/2021 VĚDECKÁ TÉMATA jako „STZ“). Jedná se o trestný čin pytláctví, který spáchá ten, kdo neoprávněně loví zvěř v době její ochrany, zakázaným způsobem anebo ukryje, přechová či na sebe nebo jiného převede zvěř neoprávněně ulovenou nebo nalezenou. Trestní sazba tohoto trestného činu začíná na trestu odnětí až na dva roky s tím, že nejvyš- ším trestem kvalifikované podstaty uvedené v § 310 odst. 5 STZ je trest odnětí svo- body na 4 roky až deset let. Za použití extenzivního výkladu, který však v trestním právu nebývá příliš užíván, by mohl přicházet v úvahu ještě trestný čin porušování ochrany rostlin a živočichů podle § 305 STZ. Vlka, jakožto vybraného živočicha požívající určité ochrany chráněných živočichů, by tak bylo možné zařadit též mezi chráněné živočichy, kteří jsou tímto ustanovením chráněni. Kdo by tedy vlka i přes jeho zákonnou ochranu usmrtil, zranil, chytil či přemístil nebo poškodil či zničil jeho biotop a obydlí, byl by potrestán trestem odnětí svobody až na dva roky. Následující odstavce pak obsahují další kvalifikované skutkové podstaty. Nejvyšší možnou trestní sazbu uvádí § 305 odst. 5 STZ, a to trest odnětí svobody na tři roky až osm let, pokud je např. čin spáchán členem nebezpečné skupiny. 3. Souhrn a komparace Mezinárodní ochrana vlka jako zvláště chráněného druhu živočichů podstat- ně ovlivňuje legislativu jednotlivých států a členů Evropské unie a přinejmenším koordinuje jejich právní řády s cílem umožnit návrat této šelmy v rámci Evropy zpět do míst, odkud byla lidmi vypuzena. A právě jednotnost právní úpravy ochrany ve všech státech je důležitá zejména kvůli vlčí migraci a potenciálnímu rozrůstání vlčích populací přes hranice států. Všechny srovnávané státy, vyjma Slovenska, transponovaly ve vztahu k vlkům do svých zákonů požadavky stanovené směrnicí OFFB a v tomto ohledu je dle mého názoru vlčí ochrana dostatečná. Nad to kvituji možnost přezkumu napl- ňování podmínek této směrnice nadstátní nezávislou soudní institucí Soudním dvorem EU, a to proto, že je třeba na otázku rozšiřování ohrožených vlků pohlížet z nadnárodního, celoevropského hlediska. Užívaným a velmi významným institu- tem v této oblasti jsou předběžné otázky, které sjednocují různé interpretace států v otázkách přístupu k výjimkám podle čl. 16 směrnice OFFB. Zajímavými jsou pak národní odlišnosti od směrnice či rozšíření ochrany vlka nad míru stanovenou mezinárodními právními předpisy. Takovým příkladem je v rámci české legislativy § 50 odst. 6 ZOPK, který vznáší požadavek zohledně- ní hospodářských, sociálních a kulturních požadavků, regionálních a místních zvláštností v rámci opatření přijímaných na základě tohoto zákona. Jedná se o normu „ přijatou v obavě, že zejména přísnější požadavky unijního práva ome- zí možnost zohlednění jiných veřejných zájmů, než je ochrana přírody a krajiny. “ 28 28 VOMÁČKA, Vojtěch. § 50 [Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů]. In:

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

75