ČPŽP 59

1/2021 VĚDECKÁ TÉMATA V německém právním řádu je takovou odlišností celý § 45a BNatSchG, zejména pak jeho 2. odstavec. Ač evropské právo velmi dbá na povolování výjimek pouze u konkrétních jedinců, kteří způsobili škodu či jsou jinak nebezpeční, přičemž musí být toto povolení řádně odůvodněno kvůli tomu, aby nedocházelo k neo- podstatněnému odstřelu vlků, německému právu postačí blízká prostorová a ča- sová souvislost mezi jedinci určité smečky a samotným útokem na hospodářská zvířata. K těmto případům však bude docházet zcela výjimečně už jen proto, že za rok 2020 byl povolen pouze jediný odstřel jedince vlka obecného. 29 V Polsku spatřuji tyto odlišnosti v přespřílišné kazuistice určitých zákazů čl. 52 odst. 1 Ochr. Przyr. ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 RwSOGZ, a to např. zákaz ničení doupat a nor, který lze podřadit pod ochranu biotopu nebo stanoviště, zákaz úmyslného bránění přístupu do přístřešku ( schronienie ), což se dá podřadit pod zákaz rušení, apod. Tyto odlišnosti však mají pouze nepatrný význam co do šíře ochrany vlka obecného. Pokud by bylo možné užití extenzivního výkladu § 305 STZ, byly by dle mého názoru skutkové podstaty trestných činů všech srovnávaných států, které jsou mj. velice podobné dostačující k ochraně vlka za pomoci trestního práva. Ještě bych chtěl upozornit na odlišnosti pojetí trestného činu pytláctví v českém a sloven- ském právu, neboť oba, ZoM i ZoP, řadí druh Canis lupus mezi zvěř. Oproti české- mu pojetí pytláctví slovenský STZ vypouští v základní skutkové podstatě majetek jako objekt tohoto trestného činu a soustředí se pouze na neoprávněný zásah lo- vem do práva myslivosti ( poľovníctva ) či lovem v době ochrany zvěře. Na českém a slovenském právním řádu doceňuji mj. též koncentraci trestných činů týkajících se druhové ochrany živočichů v jednom kodexu. Jediným státem, u kterého právní ochrana vlka obecného s ohledem na vyu- žití výjimky z mezinárodních závazků nedostačuje, je Slovensko. V problematice celkového přístupu k vlkům však není jednotné, což se projevuje zejména v otázce stanovování lovných kvót. Jak vyplývá z tiskové zprávy Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova SR, Ministerstvo životního prostředí SR spolu se Státní ochra- nou přírody SR prosazovalo nulové kvóty pro sezónu 2020/2021. 30 Tomu však Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova SR nevyhovělo a určilo kvóty pro tuto sezónu na 50 jedinců. Nezbývá tedy než doufat, že v brzké době i Slovensko po vzoru svých sousedů přidá vlka obecného na seznam chráněných živočichů. VOMÁČKA, Vojtěch et al. Zákon o ochraně přírody a krajin y. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, ©2017, str. 409. ISBN: 978-80-7400-675-3 29 Karte der Totfunde von Wolfen in Deutschland [online]. DBBW – Dokumentations– und Beratungs- stelle des Bundes zumThema Wolf, ©2020 [cit. 9.12.2020]. 30 Tlačové správy . Bude sa na Slovensku loviť vlk? [online]. Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR, ©2020 [cit. 8.12.2020].

76

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ