ČPŽP 60

2/2021 z judikatury ústavního soudU ČR telům poskytnout seznam těchto poplatků a informace o okolnostech, za kterých je možné poplatky vybírat nebo od nich upustit. 41 K otázce přiměřenosti výše poplatku za poskytnutí informace o životním pro- středí se vyjádřil Soudní dvůr EU ve věci C-71/14 ( East Sussex County Council v. Informační komisař a další ). SDEU dovodil, že poplatek ukládaný za poskytnutí určitého druhu informací o životním prostředí nemůže zahrnovat žádnou část vý- dajů vynaložených na vedení databáze používané pro tyto účely orgánem veřejné správy, avšak může zahrnovat režijní výdaje spojované s časem zaměstnanců to- hoto orgánu, který věnují vyřizování individuálních žádostí o informace, odpoví- dajícím způsobem zohledněné při stanovení tohoto poplatku, pokud celková výše uvedeného poplatku nepřevýší přiměřenou mez. Podle Soudního dvora EU je třeba vyloučit jakýkoliv výklad pojmu „přiměřená částka“, který by mohl mít od- razující účinek na osoby, jež chtějí získat informace, nebo omezit právo na přístup k těmto informacím. Pro účely posouzení, zda poplatek vyžadovaný podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2003/4/ES má odrazující účinek, je podle SDEU třeba zohlednit jak hospodářskou situaci žadatele o informace, tak obecný zájem na ochraně ži- votního prostředí. Toto posouzení tedy nelze provádět pouze ve vztahu k hospo- dářské situaci dotčené osoby, ale musí také spočívat na objektivní analýze částky tohoto poplatku. Uvedený poplatek tedy nemůže přesahovat finanční možnosti dotčené osoby ani se v žádném případě nesmí jevit jako objektivně nepřiměře- ný. Kromě toho samotná skutečnost, že poplatek nemá ve vztahu k hospodářské situaci dotčených osob odrazující povahu, nezbavuje orgán veřejné správy jeho povinnosti dbát rovněž na to, aby veřejnost nepovažovala uvedené poplatky s při- hlédnutím k obecnému zájmu na ochraně životního prostředí za nepřiměřené. Závěrem Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 3339/20 navázal na svoji předchozí ju- dikaturu k právu na informace (např. nález sp. zn. II. ÚS 618/18), v níž konstato- val, že i nadále akcentuje smysl zákona o svobodném přístupu k informacím, tzn. v maximální možné míře umožnit přístup veřejnosti k údajům, které se týkají čin- nosti povinných subjektů. Sám soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček k nálezu ve věci sp. zn. III. ÚS 3339/20 jasně a stručně uvedl: „ Kdybych měl jednou větou shrnout to hlavní poselství tohoto nálezu, tak to je taková, že každý povinný subjekt, který musí poskytovat informace o své činnosti, čili státní orgány, samosprávné orgány, při po- skytování informací by měl hledat způsoby, jak těm žádostem maximálně vyhovět, a nikoliv důvody, jak to těm žadatelům zkomplikovat, znesnadnit .“ 42 41 Čl. 5 odst. 3 směrnice 2003/4/ES. 42 Český rozhlas - Radiožurnál, 8. 7. 2021. Dostupné zde: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/po- licie-data-o-kriminalite-ustavni-soud-novinar-nalez_2107080924_dok

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

103