ČPŽP 60

2/2021 z judikatury nejvyššího správního soudU ČR ochrany před „nečinností“ příslušného správního orgánu prostřednictvím žaloby proti nezákonnému zásahu. Podobným případem byl pak rozsudek ze dne 30. 3. 2017, č.j. 2 As 285/2016- 86, kde v rámci právní věty NSS dovodil, že nezákonným zásahem může být i po- stup při šetření podnětu dle § 42 SŘ nebo případné sdělení o výsledku jeho šetření. 7 Tento názor ovšem může dle šestého senátu vést ke dvěma závěrům: (i) vyřízení podnětu je pouze procesním nárokem, který nemá pro žalobce valný význam (po- stačí, že správní orgán na podaný podnět nějakým způsobem odpoví) 8 nebo (ii) by mělo dojít k faktickému přezkumu důvodů pro nezahájení řízení. 9 Druhá varianta přitom dle názoru šestého senátu implikuje existenci veřejného subjektivního prá- va na zahájení řízení z moci úřední. Rovněž tuto konstrukci považuje šestý senát za rozpornou s předchozí judikaturou, dle které nelze vyrozumění o vyřízení pod- nětu dle § 42 SŘ napadat žalobou proti rozhodnutí 10 nebo žalobou zásahovou. 11 Třetí názorový směr v dané problematice pak představuje rozhodovací pra- xe přímo šestého senátu NSS, kdy tento v rámci řízení týkajícího se odstranění pevné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace 12 dovodil, že dané řízení zahajované z úřední povinnosti je ve skutečnosti řízení na žádost (podnět dle SŘ je v takovém případě nezbytné považovat materiálně za žádost). O „žádost“ se ov- šem jedná pouze v případě osob, které danou veřejně přístupnou komunikaci ne- zbytně potřebují pro přístup ke své nemovitosti. Tento svůj názor pak šestý senát aplikuje i na případ „černé“ stavby s tím, že v případě řízení o odstranění nepovo- lené stavby není chráněn pouze veřejný zájem na dodržování stavební kázně, ale typicky u vlastníků pozemků a staveb nepovolenou stavbou přímo dotčených má za úkol i ochranu jejich veřejných subjektivních práv. Svoji případnou nečinností totiž stavební úřad předmětnou nepovolenou stavbu „legalizuje“ a omezí dotčené osoby na jejich právu hájit svá práva v rámci řízení o umístění a povolení stavby. Další podporu svého názoru hledá šestý senát v rozsudku Krajského sou- du v Ostravě, který se týkal neochoty stavebního úřadu zahájit exekuci ohledně vlastního pravomocného rozhodnutí o odstranění stavby. 13 Krajský soud přitom ve svém rozhodnutí formuloval dvě kumulativní podmínky, které podmiňují pří- pustnost případné žaloby na ochranu před nezákonným zásahem: (i) řízení bude 7 „ Postup při šetření podnětu k zahájení řízení dle § 42 správního řádu a sdělení o výsledku šetření jsou úkony správního orgánu, které mohou být nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s., jen pokud zasahují do práv oznamovatele.“

8 Viz. Rozsudek NSS ze dne 14. 9. 2011, č.j. 9 Ans 8/2011-62 9 Např. rozsudek NSS ze den 16. 8. 2017, č.j. 3 As 65/2017-51 10 Usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 9. 2012, č.j. 1 As 93/2009-273 11 Rozsudek NSS ze dne 14. 4. 2016, č.j. 3 As 141/2015-29 12 Rozsudek NSS ze dne 15. 11. 2007, č.j. 6 Ans 2/2007-128 13 Rozsudek KS v Ostravě ze dne 1. 3. 2017, č.j. 22 A 86/2015-68

110

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ