ČPŽP 60

2/2021 z judikatury nejvyššího správního soudU ČR obrana prostřednictvím žaloby proti nezákonnému zásahu. 3 Toto NSS v dřívějších rozsudcích (ať o nečinnostních nebo zásahových žalobách) odůvodňoval tím, že řízení zahajované z moci úřední neslouží k ochraně individuálních veřejných sub- jektivních práv, ale pouze veřejných zájmů. 4 Dle šestého senátu ovšem není výše uvedený názor v rámci NSS jediný mož- ný, konkrétně zmiňuje rozsudek ze dne 29.8.2008, č.j. 5 As 39/2008-46, který se týká pozemkových úprav a podnětu k jejich provedení: „ Pokud uživatel pozemků v území s nedokončeným scelovacím řízením podávající podnět k zahájení řízení o pozemkových úpravách ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemko- vých úpravách a pozemkových úřadech, prokáže, že je přiměřeně pravděpodobné, že mu svědčí právo zakotvené v § 14 odst. 9 téhož zákona, je třeba považovat důvo- dy, naléhavost a účelnost pozemkových úprav v daném území za opodstatněné, a pozemkový úřad je tudíž povinen řízení o pozemkových úpravách zahájit . “ 5 Další z rozsudků NSS, který se zabýval možností domáhat se zahájení řízení za- hajovaného z úřední povinnosti, se týkal evidence rodných čísel a rodným číslem kódovaných informací. 6 Zde opět NSS dovodil, že žalobce má právo se domáhat z moci úřední, nelze ho tedy zahájit návrhem fyzické nebo právnické osoby. Ten, kdo dal k zahájení takového Řízení podnět, se tedy nemůže úspěšně domáhat žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu vydání rozhodnutí o odstranění stavby, pokud stavební úřad neshledal důvody 4 Např. rozsudek ze dne 8. 7. 2009, č.j. 3 Ans 1/2009-58: „ Na tomto místě je ovšem nutné zdůraznit, že podatelé podnětu k zahájení řízení z moci úřední se nemohou domoci zahájení řízení a následného vydání rozhodnutí ani pomocí jiných zákonných institutů než je opatření proti nečinnosti, a to z toho důvodu, že jim na základě ustanovení § 42 správního řádu ani jiného ustanovení tohoto zákona žádné takové právo nevzniká. Toto ustanovení totiž ukládá správnímu orgánu pouze povinnost podnět v zá- konné lhůtě vyřídit a podatele o tom informovat, nelze z něj však dovodit právo na vyhovění podnětu a tomu odpovídající vynutitelnou povinnost správního orgánu řízení zahájit. Je tomu tak především proto, že možnost zahájit správní řízení z moci úřední slouží prvořadě k tomu, aby ve veřejném zájmu byla určitá věc správním orgánem autoritativně vyřešena, resp. rozhodnuta a nikoliv k re- alizaci individuálních veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob .“ 5 V tomto rozsudku se NSS vyrovnává s oprávněností stěžovatele prostřednictvím nemožnosti se svých práv domáhat soukromoprávní cestou, což jej odlišuje od nepovolené stavby na cizím po- zemku řešené v rozsudku NSS ze dne 30.8.2007, 4 Ans 6/2006-162: „ V rozsudku č. j. 4 Ans 6/2006 - 162 pak sice stěžovatelé mohli tvrdit, že se podnětem stavebnímu úřadu k zahájení řízení o odstranění stavby postavené dle jejich názoru neoprávněně na jejich pozemku, domáhají ochrany práva na po- kojné užívání svého majetku, ale této ochrany se mohli stěžovatelé účinně domáhat především práv- ními prostředky soukromého práva, konkrétně žalobou na odstranění stavby (neoprávněně postavené na cizím pozemku) podle § 135c občanského zákoníku. V projednávaném případě však stěžovatelka uplatňovala veřejné subjektivní právo, o něž by se v takovém řízení mělo jednat a které je zároveň navíc základním právem dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě; a zároveň se stěžovatelka nemůže domáhat svého nároku jinými právními prostředky.“ 6 Rozsudek ze dne 30. 5. 2019, č.j. 2 As 199/2018-37 pro zahájení takového Řízení a tuto skutečnost sdělil podateli.“ 3 Např. rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2017, č.j. 4 As 117/2017-46

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

109