ČPŽP 60

2/2021 z judikatury nejvyššího správního soudU ČR o změně využití území a ani stavební povolení. Z tohoto důvodu také odmítl za- hájit řízení o odstranění terénních úprav. Proti tomuto postupu stavebního úřadu se žalobkyně rozhodla bránit cestou žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podanou ke krajskému soudu. Tuto žalobu ovšem krajský soud odmítl s ohledem na to, že řízení o odstranění stavby je řízením zahajovaným z moci úřední a v daném případě nemohlo k ne- zákonnému zásahu ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „ SŘS “) dojít. Krajský soud přitom vyšel zejména z rozsudku NSS ze dne 31. 8. 2017, č.j. 4 As 117/2017-46 a jeho právní věty: „ Osoba, která by byla účast- níkem řízení zahajovaného toliko z moci úřední dle § 46 správního řádu, nemá veřejné subjektivní právo na to, aby toto správní řízení bylo zahájeno . Proto se nemůže zahájení takového správního řízení na základě jejího podnětu dle § 42 správního řádu úspěšně domáhat ani cestou žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením dle § 82 s. ř. s.“ Dále pak krajský soud odkázal žalobkyni na civilní soudy. Žalobkyně se s tímto rozhodnutím nesmířila a proti usnesení o odmítnutí ža- loby podala včasnou kasační stížnost, kterou odůvodnila zejména tím, že oproti výše zmíněnému případu není pouze sousedem, ale nepovolená terénní úprava byla částečně provedena i přímo na pozemcích v jejím vlastnictví. Tímto mělo dle názoru žalobkyně dojít k zásahu do jejího veřejného subjektivního práva na ochranu vlastnictví, a to ze strany veřejné moci (nekonajícího stavebního úřa- du). Žalobkyně rovněž dovozovala dotčení svého práva na ochranu zdraví a práva na příznivé životní prostředí, a to s ohledem na zátěž lokálního ekosystému v dů- sledku nároků na provoz golfového hřiště. Žalobkyně dále odmítla argument kraj- ského soudu, že ochrana má být žalobkyni případně poskytnuta civilními soudy, a to s odůvodněním, že civilní soud by se zabýval pouze neoprávněností stavby z pohledu soukromého práva, tedy občanského zákoníku a nijak by se nezabýval V rámci přezkumu věci dospěl šestý senát NSS, kterému byla daná věc při- dělena, k závěru, že judikatura NSS je ohledně možnosti obrany proti správnímu orgánu při nezahájení řízení z moci úřední značně rozporná, byť velké množství předcházejících rozhodnutí vyznívá pro žalobkyni spíše negativně. Nejstarší judikatura přitom odmítla možnost domáhat se zahájení řízení z úřední povinnosti na základě nečinnostní žaloby. 2 Později pak byla odmítnuta 2 Např. rozsudek NSS ze dne 26. 6. 2007, č.j. 4 Ans 10/2006-59 nebo rozsudek NSS ze dne 30. 8. 2007, č.j. 4 Ans 6/2006-162: „Řízení o odstranění stavby postavené bez stavebního povolení či v rozporu s ním dle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona (č. 50/1976 Sb.) může zahájit pouze stavební úřad případným rozporem s veřejným právem. Postoupení věci rozšířenému senátu NSS

108

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ