ČPŽP 60

2/2021 vědecká TÉMAta narušení této vzhledové harmonie pak může vést k narušení přirozených ustá- lených vztahů v daném území. 42 Z judikatury přitom vyplývá, že při posuzování snížení či změny krajinného rázu je nutné vedle sebe hodnotit stav, pro nějž se určitá krajina či její část stala jedinečnou (ať z hlediska přírodního, historického, architektonického, či jiného), a stav, jak bude vypadat po umístění stavby nebo jiném zásahu. Zároveň však ochrana krajinného rázu neznamená zakonzervování podoby krajiny bez možnosti ji do budoucna měnit – krajinný ráz je dynamický a podléhá změnám ve využití území. Nová výstavba tedy nemůže být a priori odmí- tána a může do krajinného rázu dané lokality zasáhnout, ať už pozitivně nebo nega- tivně. Z judikatury Nejvyššího správního soudu také vyplývá, že předchozí umístění nevhodných staveb do krajiny neodůvodňuje další (znehodnocující) zásahy. 43 Hodnocení krajinného rázu nemůže být z podstaty věci plně objektivní, nýbrž je nezbytně do určité míry subjektivní; zvláště citlivý může být tento prvek z po- hledu místních obyvatel, kdy může část obyvatel navrhovanou změnu v krajině, například větrný park, hodnotit jako přínosnou, a část ji bude odmítat. Z hledis- ka využití procesních nástrojů má ovšem názor dotčené veřejnosti jiné proces- ní ztvárnění, například vyjádření při posuzování vlivů na životní prostředí nebo vyjádření v rámci účasti veřejnosti v příslušném řízení, zatímco pro rozhodování orgánu ochrany přírody podle § 12 musí být hlavním podkladem expertní posou- zení věci, které by mělo být co možná objektivní, například v podobě odborného nebo znaleckého posudku, postaveného na odborných argumentech. Odborné posouzení představuje pro orgán ochrany přírody odborný podklad pro rozho- dování; orgán se může (ale nemusí) se závěry a argumentací hodnocení ztotožnit a tuto argumentaci může využít v odůvodnění svého rozhodnutí stejně jako argu- mentaci vycházející z jiných odborných pramenů. 44 Z metodických dokumentů vyplývá, že východiskem posouzení zásahu do kra- jinného rázu musí být nejprve charakteristika stávající podoby krajiny, jejích znaků a hodnot, a poté má být proveden krok vyhodnocení vlivů navrhovaných zámě- 42 VOMÁČKA, V. Komentář k § 12. In Vomáčka, V., Knotek, J., Konečná, M., Hanák, J., Dienstbier, F., Průchová, I. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 125. 43 Tamtéž, s. 126-127. Existuje však i judikatura, která upozorňuje, že umístění jedné negativní domi- nanty otevírá území pro další podobné zásahy, a proto je třeba věnovat zvláštní pozornost prvotní ochraně nedotčené krajiny, protože jakmile se do ní první záměr ovlivňující krajinný ráz umístí, je obdobný postup u další výstavby zjednodušený z důvodu existence výrazného elementu v kraji- ně, a to vzhledem ke způsobu hodnocení zásahu založenému na osové souměrnosti umisťovaných a existujících staveb a také vzhledem k vázanosti orgánu ochrany přírody zásadou stejného rozho- dování shodných věcí (byť tuto zásadu nelze ve vztahu k povolování zásahů do životního prostředí absolutizovat). Rozsudek NSS ze dne 17. 9. 2009, č. j. 5 As 63/2008-78. 44 VOREL, I. Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití úze- mí na krajinný ráz, op. cit., s. 4 a 8.

30

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ