ČPŽP 60

2/2021

vědecká TÉMAta

5. Zakotvení ochrany krajinného rázu Při poměřování potenciálních kolizí mezi větrnými elektrárnami a ochranou přírody je zásadním rozdílem v případě ochrany krajinného rázu fakt, že tato hodnota není zvlášť upravena v evropském unijním právu, na rozdíl od ochrany ptáků, ochrany druhů a stanovišť. Z dokumentů mezinárodního práva lze struč- ně poukázat například na Evropskou úmluvu o krajině z roku 2000. 40 Ta rozumí pojmem „ochrana krajiny“ činnosti směřující k zachování a udržení význačných nebo charakteristických vlastností krajiny, utvářených přírodní konfigurací a/ nebo lidskou činností a právem považovaných za její historickou hodnotu (čl. 1 písm. d), a „správou krajiny“ pak péči o krajinu s cílem řídit a harmonizovat změ- ny, které jsou způsobeny sociálními, hospodářskými a environmentálními pro- cesy (čl. 1 písm. e). Cílem celé Úmluvy je mj. podpořit ochranu a správu krajiny; v tomto směru lze tedy vidět určitou obsahovou souvislost s ochranou krajinného rázu podle české právní úpravy. Vnitrostátní úprava je v případě krajinného rázu hlavním zdrojem jeho hmot- něprávní ochrany. Východiskem české právní úpravy krajinného rázu je § 12 zá- kona o ochraně přírody a krajiny. Ten stanoví, že krajinný ráz je zejména přírod- ní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Krajinný ráz je předmětem ochrany, a to před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Nástrojem této ochrany je vázání zásahů do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, na souhlas orgánu ochrany přírody. Takové zásahy lze provádět pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Souhlas je nezbytný k umisťování a povolování staveb, jakož i jinýmčinnostem, které bymohly snížit nebo změnit krajinný ráz. Ustanovení § 12 odst. 2 dává Ministerstvu životní- ho prostředí pravomoc vydat k provedení ochrany krajinného rázu prováděcí právní předpis, ten však nikdy nebyl vydán. Určitým vodítkemmohou být metodické doku- menty. 41 Krajinný ráz je řešen rovněž v rámci územního plánování a vliv na krajinný ráz je posuzován též v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Podstatou ochrany krajinného rázu je myšlenka, že krajina je vytvářena pří- rodními a civilizačními prvky, které společně prošly určitým historickým vývojem a existují spolu na určitém území ve vzájemné shodě a harmonickém uspořádání; 40 Č. 13/2005 Sb. m. s. Nové znění českého překladu Úmluvy bylo vyhlášeno pod č. 12/2017 Sb. m. s. 41 Například sdělení odboru legislativního ve věci posuzování krajinného rázu v zastavěných úze- mích a zastavitelných plochách podle § 12 odst. 4 (Věstník MŽP, 2006, ročník XVI, částka 8, s. 11), metodický pokyn řešící vybrané aspekty postupu orgánů ochrany přírody v souvislosti s umisťová- ním staveb vysokých větrných elektráren (Věstník MŽP, 2005, ročník XV, částka 6, s. 14-26 nebo VOREL, I. a kol. Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny vyu- žití území na krajinný ráz. Nakl. Naděžda Skleničková, 2004, ISBN 80-903206-3-5.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

29