ČPŽP 60

2/2021 vědecká TÉMAta by pro tyto zájmy bylo možné zcela obětovat právě zájem na zachování krajinné- ho rázu, tj. přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajiny, k jejíž ochraně je orgán ochrany přírody podle citovaného ustanovení přímo povolán. 49 Z judika- tury Nejvyššího správního soudu naopak vyplývá, že při poměřování nevystupují zájem na ochraně přírody a ekonomický zájem jako dva rovnocenné zájmy, nýbrž že zájem na hospodářském přínosu nemůže převážit nad zájmem na ochraně před rušivým zásahem do krajinného rázu. Zohlednění ekonomického přínosu je podle Nejvyššího správního soudu namístě pouze tehdy, pokud navrhovaná stavba zasa- huje do krajinného rázu co možná nejméně. Pokud je vliv na krajinný ráz příliš velký, není možné jej vyvážit o to větším ekonomickým přínosem. 50 6. Závěry Zájem na rostoucím podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů mj. z vě- trných elektráren je cílem vyjádřeným na úrovni EU i ČR za účelem klimatic- ké mitigace a boje proti klimatické změně, a jde tedy o zájem, který bezesporu patří do oblasti udržitelnosti a lze ho v obecné rovině označit za veřejný zájem. Přesto tento zájem v některých případech koliduje se zájmy ochrany přírody, což bylo v tomto článku ilustrováno oblastí ochrany ptáků, ochrany druhů a stano- višť, a ochrany krajinného rázu. Kolize mezi různými zájmy uvnitř kategorie udr- žitelnosti je možná překvapivá, ale zároveň pochopitelná, a s těmito kolizemi je při právním řešení takových situací třeba zacházet podobně, jako s kolizemi ja- kýchkoli jiných zájmů (veřejných či soukromých) mezi sebou nebo se základními právy. Prvotním východiskem pro řešení kolizí protichůdných zájmů je úroveň hmotněprávní ochrany daná tomu kterému zájmu právní úpravou. Ta vyjadřuje, jak vysokou hodnotu daný zájem pro společnost představuje, a tedy i jakou pozici bude zaujímat při poměřování či vyvažování zájmů při řešení dané kolize. Z podané analýzy vyplynulo, že všechny zkoumané zájmy v oblasti ochrany přírody – ochrana ptáků, ochrana druhů a stanovišť, a ochrana krajinného rázu, požívají v právním zakotvení velmi vysokého stupně ochrany. Přestože primárním východiskem ochrany ptáků, druhů a stanovišť je evropské unijní právo, zatím- co východiskem ochrany krajinného rázu je vnitrostátní právní úprava, základní schéma zakotvení ochrany je zcela srovnatelné. Pravidlem je vysoká ochrana dané hodnoty, a schválení jakéhokoli škodlivého zásahu do ní je výjimkou přípustnou pouze za splnění vymezených podmínek. Přitom „zásahem“ je i umístění a provoz větrné elektrárny.

49 Rozsudek NSS ze dne 17. 9. 2009, č. j. 5 As 63/2008-78. 50 Rozsudek NSS ze dne 9. 11. 2007, č. j. 2 As 35/2007-75, 1498/2008 Sb. NSS. Cit. in VOMÁČKA, V. Komentář k § 12, op. cit., s. 137.

32

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ