ČPŽP 60

2/2021

Úvodník

• ÚVODNÍK •

ještě není tma

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, otevíráte 60. číslo našeho časopisu, druhé z ročníku 2021. Ještě než uvedu, ja- kým tématům se v aktuálním vydání věnujeme, začnu výjimečně dobrou zprávou. Na svém 44. zasedání (původně se mělo konat již loni, ale kvůli epidemii Covi- du – 19 bylo přesunuto na letošek) Výbor pro Světové dědictví UNESCO schvá- lil společnou nominaci evropských států na zapsání 11 velkých lázeňských měst na Seznam světového kulturního dědictví. Mezi nimi jsou také Mariánské lázně, Františkovy lázně a Karlovy Vary. Tvoří tak 15. položku na Seznamu kulturních památek Světového dědictví UNESCO za Českou republiku. Fotografií na obálce našeho časopisu tuto významnou událost připomínáme. Ještě významnější úspěch však zaznamenalo Česko v druhé z prestižních kate- gorií Světového dědictví. Poprvé v historii Úmluvy o světovém kulturním a pří- rodním dědictví uspěla nominace na seznam Světového přírodního dědictví. Tou první přírodní památkou jsou Jizerskohorské bučiny na Liberecku, rozkládající se na ploše zhruba 27 kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Jde o jednu z nejza- chovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory. Jádrové území Jizerskohorských bučin je již od roku 1999 chráněno podle zákona o ochraně pří- rody a krajiny v kategorii národní přírodní rezervace, která na západě začíná Old- řichovským Špičákem, pokračuje přes Hemmrich nad Viničnou cestou až k úbočí Poledníku a roklím Bílého a Černého Štolpichu. Lokalita byla součástí společné nominace několika evropských států, která představovala rozšíření stávající po- ložky původních bukových lesů v Evropě (Ancient and Primeval Beech Forests of the Carpathians and Other Regions of Europe) zapsané na Seznamu světového přírodního dědictví již v roce 2007 (rozšířené o některé další nominace v letech 2011 a 2017). Nyní má tato položka i díky úspěšné nominaci Jizerskohorských bučin celkem 94 lokalit v 18 zemích Evropy. Základ tvoří původní bukové lesy v Karpatech a na Balkáně, ale i v Rakousku, Německu, Francii, Belgii, Itálii či Špa- nělsku. Jizerskohorské bučiny patří podle názoru odborníků z Výboru pro Světo- vé dědictví i ze Světového svazu ochrany přírody IUCN, který nominaci rovněž (již v loňském roce) posuzoval, k těm nejzachovalejším, neboť nebyly v minulosti tolik ovlivněny lidskou činností. Jsem hrdý na to, že mě před dvěma lety v době,

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

7