ČPŽP 60

2/2021 komentovaná judikatura soudního dvora EU a eslp dokonce až 120 sekund), než zvířata ztratí vědomí, což se sebou přináší obrovskou míru utrpení. 7 Výše uvedené vnitrostátní nařízení zrušující předmětnou výjim- ku má za to, že existuje vhodná alternativa k absenci jakéhokoliv předchozího omráčení, která zároveň umožňuje nalézt soulad mezi náboženskými požadavky a dobrými životními podmínkami zvířat, a to konkrétně metoda elektronarkózy, „při které zvíře, není-li mezitím podříznuto, po krátké době znovu nabude vědomí a nepociťuje žádný negativní účinek omráčení. Pokud je zvíře podříznuto okamžitě po omráčení, jeho smrt bude způsobena čistě vykrvácením“ . 8 Žalobci v řízení před Ústavním soudem Belgie (Grondwettelijk Hof) nesouhla- sili s argumentací Vlámska a v lednu 2018 k tomuto soudu podali žaloby na ne- platnost vnitrostátního nařízení z důvodu jeho rozporu s ustanoveními nařízení na ochranu zvířat proti usmrcování. Zaprvé se jednalo o ustanovení čl. 4 odst. 4, podle kterého se neuplatní požadavek usmrcovat zvířata pouze po předchozím omráčení metodami uvedenými v příloze I nařízení a udržovat zvířata ve stavu bezvědomí až do smrti, pokud je zvíře poraženo na jatkách za použití zvláštní me- tody stanovené náboženskými obřady. Zadruhé pak o čl. 26 odst. 2, který umož- ňuje státům jít nad rámec ochrany garantované v nařízení a přijmout vnitrostátní pravidla, která zvířatům zajišťují rozsáhlejší ochranu, jelikož podle žalobců jej ne- lze vykládat takovým způsobem, že členské státy mají možnost náboženské men- šiny o výjimku v čl. 4 odst. 4 připravit. S tím naopak nesouhlasí vlády regionů Belgie, Vlámska a Valonska, podle kterých jim naopak zmíněný článek tuto mož- nost dává. Vnitrostátní nařízení se dále opírá o názor, že nachází rovnováhu mezi ochranou dobrých životních podmínek zvířat a ochranou svobody náboženského vyznání, a to proto, že použití reversibilní techniky omráčení splňuje požadavek, aby zvíře v okamžiku porážky nebylo mrtvé a zemřelo až vykrvácením, a že maso ze zvířat, jež byla poražena bez předchozího omráčení, lze stále do Belgie dovážet (v souladu s čl. 26 odst. 4 nařízení o ochraně zvířat při usmrcování), tudíž nábo- ženské komunity k němu stále budou mít přístup. Ústavní soud řízení přerušil a obrátil se na Soudní dvůr Evropské unie. Ten se tak již potřetí zabýval otázkou kolize náboženské svobody a dobrých životních podmínek zvířat zakotvených v čl. 13 Smlouvy o fungování Evropské unie. Nebylo to také poprvé, co se takovýto spor týkal Vlámska; ve věci C-426/16 rozporovala Liga mešit a islámských organizací Antverp oběžník zaslaný vlám- ským starostům ze strany vlámského regionálního ministra, podle kterého musela být všechna zvířata porážena pouze na schválených jatkách, a to včetně rituálních 7 FAWC (2003). Report on the Welfare of Farmed Animals at Slaughter or Killing. Part 1: Red Meat Animals [online]. [cit. 8. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/publications/fawc- -report-on-the-welfare-of-farmed-animals-at-slaughter-or-killing 8 Přípravné práce k vnitrostátnímu nařízení citované v rozhodnutí ve věci C-336/19.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

83