ČPŽP 60

2/2021 Úvodník šíření polského velkodolu Turów. Rozšíření těžby až do vzdálenosti několika sto- vek metrů od státní hranice by podle různých odborníků mohlo mimo jiné ohrozit zásoby pitné vody v České republice. Když jsem začátkem loňského roku poskytl rozhovor České televizi pro pořad Nedej se plus ohledně procesu posuzování vlivů EIA na rozšíření hnědouhelného dolu Turów v polské Bogatyni, nastínil jsem někte- ré možné scénáře dalšího vývoje. Mezitím vše přerostlo v mezistátní kauzu, kterou nyní rozhoduje Soudní dvůr EU. O tom, jak to celé probíhalo a co se v současné době okolo této dnes již politické kauzy děje, vám přinášíme v článku Jiřího Vozáka. Kauzu Bečva přinášíme v rubrice Vědecká stanoviska Společnosti. Na podzim roku 2020 došlo k několika únikům toxických látek do řeky Bečvy na Moravě. Nejvážnější incident proběhl patrně dne 20. září 2020, kdy do této řeky uniklo velké množství neznámých toxických látek (pravděpodobně kyanidů). V zasažené části toku Bečvy o délce cca 38 km došlo k masivnímu úhynu ryb a dalších vod- ních organismů, v jehož důsledku rybáři ze zasažené oblasti odvezli do kafilérií přes 40 tun mrtvých ryb. Představenstvo České společnosti pro právo životního prostředí na jaře letošního roku diskutovalo a připravilo vyjádření k ekologické havárii na řece Bečvě, která i po téměř dvou letech není objasněna a vyřešena. Stanovisko naší Společnosti se týká výkladu zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, a jeho aplikace v tomto smutném případu. A o čem si dále můžete přečíst v našem nejnovějším čísle časopisu? Ke koli- zím protichůdných zájmů dochází nejen mezi udržitelnými a neudržitelnými pří- stupy, ale i mezi různými zájmy v oblasti udržitelnosti. Příkladem jsou negativ- ní dopady umisťování a provozu větrných elektráren na některé zájmy chráněné v rámci ochrany přírody, konkrétně na ochranu ptáků, ochranu druhů a stanovišť a ochranu krajinného rázu. Článek Hany Müllerové zkoumá, jaký stupeň ochra- ny současná podoba právního zakotvení uvedeným zájmům propůjčuje, a tedy jaká východiska z této hmotněprávní ochrany vyplývají pro následné řešení kolizí v jednotlivých případech. V roce 2017 došlo na úrovni EU k přijetí závěrů o BAT pro sektor velkých spa- lovacích zařízení, a to formou prováděcího rozhodnutí Evropské komise. Nicmé- ně v lednu 2021 Tribunál Evropské Unie uvedené rozhodnutí stanovící závěry o BAT zrušil v rámci řízení ve věci T-699/17, Polská republika vs. Evropská komise . Účinky závěrů o BAT však byly zachovány do doby, než bude v přiměřené lhůtě přijat nový akt, který nahradí zrušené prováděcí rozhodnutí Komise, nejpozději však do 27. ledna 2022. Příspěvek Moniky Feigerlové a Terezy Snopkové se zabý- vá povahou BAT, resp. závěrů o BAT v rámci agendy integrované prevence, a to na národní i evropské úrovni, a důsledky zrušovacího rozhodnutí v praxi.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

9