ČPŽP 61

3/2021 z judikatury ústavního soudU ČR že příznivý stav populace bude dosažen nebo přetrvá udělené výjimce navzdo- ry. V tomto směru je zákonodárce vázán požadavky mezinárodního 56 a unijního práva – především směrnice o stanovištích, 57 přičemž podmínky odstřelu vlků v rámci systému přísné ochrany ve smyslu čl. 12 a násl. směrnice následují dikci čl. 16 směrnice. K povolení výjimky z ochrany vlků by tak v českých podmínkách s ohledem na velikost vlčích populací ani nemělo docházet. 58 Přinejmenším nemůže být odchylný režim obecným nástrojem předcházení hospodářským škodám. 59 Přísné podmínky odchylného režimu však nemohou být důvodem, aby soud případně vyhověl požadavku (bezpodmínečného) odstřelu vlků. Je tomu tak z důvodu, že se nejedná o jediný možný či předvídaný postup, který slouží k ochraně práv zemědělců, jak je tomu v jiných výše uvedených případech. Jinak řečeno, povinnosti státu chránit majetková práva zemědělců neodpovídá veřejné subjektivní právo na zastřelení vlka. Tomu, aby zemědělci nenesli nepřiměřené břemeno negativních důsledků ochrany vlka, slouží právě zákon č. 115/2000 Sb. Pokud by zemědělcům vznikala újma nad rámec nároků vyplývajících ze zákona č. 115/2000 Sb. a nebylo by spravedlivé po nich požadovat, aby ji nesli (při vědomí naznačených omezení státní podpory vyplývajících z unijního práva), není vy- loučený ani nárok na náhradu omezení vlastnického práva, který se opírá přímo o ustanovení čl. 11 odst. 3 Listiny. 60 56 Vlk spadá do předmětu ochrany tzv. Bernské úmluvy (Úmluva o ochraně evropských druhů volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a jejich stanovišť, č. 107/2001 Sb. m. s.) s podmínkami pro odchylný postup upravenými v čl. 9 Úmluvy. Nicméně při podpisu a schválení Úmluvy byly po- dle článku 22 odst. 1 Úmluvy uplatněny českou republiku výhrady mj. k uvedení vlka ( Canis lupus ) v Příloze II s tím, že u něj bude stejně jako u ostatních druhů s uplatněnou výhradou „v případě nutnosti využíván režim odpovídající druhům uvedeným v Příloze II“ . Úmluva se i tak uplatní jako vodítko pro výklad směrnice o stanovištích, proto je možné vycházet i z doporučení a výkladových materiálů připravených Stálým výborem Bernské úmluvy. 57 Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Úř. věst. L 206, 22. 7. 1992, s. 7–50. 58 Srov. v tomto ohledu nepřesnou interpretaci rozhodnutí ÚS jedním z iniciátorů stížnosti, že je nut- né (a možné) řešit odstřel vlků „politickou“ cestou: „Využijeme všech možných prostředků, abychom ovlivnili rozhodování Parlamentu ČR, který dříve nebo později o tom bude hlasovat. Vývoj v okol- ních zemích je podobný, dochází k určité právní úpravě ochrany vlků“ . Viz Lidé žádali regulaci vlků v Broumovském výběžku, u ÚS se stížností neuspěli. Advokátní deník online , 20. 4. 2021, dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2021/04/20/lide-zadali-regulaci-vlku-v-broumovskem-vybezku-u-us- -se-stiznosti-neuspeli/ 59 Viz např. per analogiam rozsudek SDEU ze dne 12. 7. 2007, Komise v. Rakousko (C-507/04, ECLI:EU:C:2007:427, body 113–115). 60 Viz zejm. per analogiam NS 22 Cdo 1425/2014: „Dlouhodobý stav, kdy je vlastník pozemku omezen na svém vlastnickém právu bez jakékoliv náhrady, může proto podle Nejvyššího soudu nabýt ústav- něprávní roviny a s přihlédnutím k okolnostem individuálního případu vést k přiznání náhrady za omezení vlastnického práva na základě přímé aplikace článku 11 odst. 4 LPS“. Podobně viz NS 22 Cdo 1249/2018 nebo z linie správního soudnictví RS NSS 1 Ao 1/2009-120, NSS 7 Aos 4/2012-31 a 2 As 315/2015-113.

160

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ