ČPŽP 62

4/2021

vědecká TÉMAta

Změna klimatu a územní plánování JUDr. Tereza Snopková, Ph.D.

Úvod Globální klima se přirozeně mění. Současně pozorovaná změna klimatu je však bezprecedentní výzvou. Také rychlost této změny je velmi výrazná. Projekce změny klimatu pro další období ukazují, že dopady budou natolik významné, že výrazně zasáhnou do společenských vazeb a ovlivní produkční vzorce. 1 Na lokální úrovni je možné již nyní sledovat dopady změny klimatu v podobě déletrvajících period sucha nebo nedostatku vody, výraznějších srážkových a větrných projevů nebo povodní. V přípravě na dopady změny klimatu hraje územní plánování zásadní roli. Jednak proto, že funguje jako zavedený tradiční nástroj pro komunity, a také pro to, že umožňuje plánování v území v dlouhodobějším časovém rámci, umožňuje reagovat na konkrétní místní podmínky a přizpůsobení se novým podmínkám v daném místě. Přestože je územní plánování přednostně věcí lokální veřej né správy a samosprávy a týká se řešení místních problémů a je tedy z důvodů místních specifik zpravidla decentralizováno, 2 řada otázek je propojená s úkoly celostátního až globálního významu. Některé oblasti vyžadují strategické, koordi nované řešení na úrovni státu, které se dále promítne do regionálních a místních podmínek a plánů. V České republice je nastavena hierarchická struktura nástrojů územního plánování od centrálního „územního plánu“ k územním plánů jednotlivých obcí. Závaznost vyšší územně plánovací dokumentace s sebou nese povinnost na niž ších úrovních reflektovat požadavky stanovené na vyšší úrovni. Tento příspěvek se v úvodní části zabývá významem územního plánování ve vztahu k nutnosti řešení dopadů klimatické změny. Dále se zabývá strukturou nástrojů územního plánování, konkrétně územně plánovací dokumentací, a dále 1 Blíže viz referenční scénáře obsažené v Šesté hodnotící zprávě (AR6) Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), Shrnutí pro tvůrce politik (IPCC AR6 WG I). Výsledky pro 21. století jsou v zásadě zvažovány pro krátkodobý (2021–2040), střednědobý (2041–2060) a dlouhodobý (2081–2100) výhled ve vztahu k období 1850–1900. Viz IPCC, 2021: Summary for Policymakers. In: Climate Change 2021: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [Masson-Delmotte, V., P. Zhai, A. Pirani, S. L. Connors, C. Péan, S. Berger, N. Caud, Y. Chen, L. Goldfarb, M. I. Gomis, M. Huang, K. Leitzell, E. Lonnoy, J.B.R. Matthews, T. K. Maycock, T. Waterfield, O. Yelekçi, R. Yu and B. Zhou (eds.)]. Cambridge University Press. In Press. Část B Možné budoucí klima. V českém překladu s. 16 a násl. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/mezivladni_panel_pro_zmenu_klimatu. 2 Dokument OECD z roku 2017 The Governance of Land Use, Policy Highlights to spojuje s jeho podstatou. S. 7. Dostupné z: https://www.oecd.org/cfe/regionaldevelopment/governance-of-land- -use-policy-highlights.pdf.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

101