ČPŽP 62

4/2021 z judikatury ústavního soudU ČR vyhlášce považoval Ústavní soud za dostatečné z hlediska právní jistoty adresátů právní normy. 50 Ústavní soud tedy návrh na zrušení předmětného ustanovení vy hlášky zamítl. Nálezem ze dne 8. 6. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 58/05 51 Ústavní soud na návrh mi nistra vnitra zrušil čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 obecně závazné vyhlášky města České Velenice č. 2/2005, o některých opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Ve zbývající části návrh zamítl či odmítl jako zjevně neopodstatněný. Zrušení čl. 3 odst. 3 uvedené vyhlášky, které zakazovala provo zovat veřejně přístupnou hudební produkci v nebytových i bytových prostorách, které k tomuto účelu nejsou určeny rozhodnutím stavebního úřadu, a naopak do volovalo hudební produkce toliko v prostorách k tomuto účelu kolaudovaných, Ústavní soud odůvodnil s odkazem na kolizi s právní úpravou kolaudace staveb ve stavebním zákoně. 52 Zkoumané ustanovení obecně závazné vyhlášky ukládalo povinnost užívat blíže vymezené nemovitosti k účelu, k němuž byly kolaudovány, resp. neužívat je k účelu jinému (v konkrétním případě k veřejné produkci hudby). Ústavní soud vyjádřil přesvědčení, že takové ustanovení nemůže být podřazeno pod zabezpečení či zajištění místních záležitostí veřejného pořádku. Dovodil, že obec v samostatné působnosti a ve formě obecně závazné vyhlášky není oprávně na ukládat uživatelům staveb omezení či zákazy v užívání staveb na základě toho, zda stavba je či není užívána v souladu s kolaudačním rozhodnutím či jiným indi viduálním právním aktem stanovícím účel a podmínky užívání staveb. Obecná východiska k územnímu plánování Ústavní soud ve své judikatuře k územnímu plánování konstantně uvádí, že územní plán je společenskou dohodou o využití území lidmi, kteří v něm žijí. Rozhodování o rozvoji spravovaného území patří mezi základní práva územní sa mosprávy, kterou právě Ústava v čl. 100 odst. 1 definuje jako „územní“ společen ství občanů (např. nález sp. zn. III. ÚS 1669/11). Ve schváleném územním plánu 50 Bod 34 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 47/06. 51 Nález byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 230/2010 Sb. Soudkyní zpravodajkou v dané věci byla Michaela Židlická. Odlišné stanovisko v rozsahu výroku I. a k němu se vztahujícímu odůvodnění uplatnila soudkyně Eliška Wagnerová. 52 Problematika kolaudace staveb, jejich užívání a dohledu nad užíváním v souladu s kolaudačním či jiným rozhodnutím regulují speciální stavebně-technické předpisy (v době přijetí vyhlášky přede vším StavZ1976, nyní StavZ2006). Stavební zákon přitom stanoví podmínky, za nichž lze stavbu užívat, reguluje aprobované účely užívání staveb, a zejména svěřuje dozor na úseku stavebního plá nování a stavebního řádu orgánům státní správy (§ 171 StavZ2006). Konkrétně povinnost užívat stavbu jen k účelu vymezenému v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu upravuje § 126 StavZ2006. Oprávnění stavebního úřadu pro vádět kontrolu toho, zda je stavba užívána v souladu s povoleným účelem a stanoveným způsobem, pak upravuje § 133 odst. 2 StavZ2006 (bod 42 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 58/05).

140

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ