ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta se tyto psychologické bariéry odstranit a občané přestanou vnímat elektronické nástroje pouze jako „doplňkovou“ službu. Pozornost je rovněž nutné nepochybně věnovat i oblasti digitálního vy loučení a podpoře digitální gramotnosti. Pravděpodobně vždy budou existovat skupiny občanů obtížněji zasažitelné internetem. Tlak vyvíjený některou novější legislativou na povinné využívání elektronických nástrojů, aniž by reflektoval sku tečné potřeby a přání jejich uživatelů, tak může být mnohdy kontraproduktivní. Proto lze jedině kvitovat, že i do budoucna zůstane pro běžné občany zachována alternativnost přístupu ke službám poskytovaným dle stavebního zákona (po drobněji viz dále). Obdobné platí i o připravenosti a rychlosti, resp. vhodném načasování zave dení nového e-nástroje do praxe (viz. např. problém elektronických občanských průkazů či elektronického podpisu). Ostatně právě tento aspekt je z hlediska digitalizace stavebního řízení a územního plánování v současné době nejčastě ji diskutovaným tématem. S přihlédnutím k výše nastíněnému výchozímu stavu a zvláště pak k probíhajícím jednáním v Poslanecké sněmovně (neshody) ohled ně Nejvyššího stavebního úřadu a vzniku specializované stavební státní správy, je otázkou, zda lze za této situace vůbec digitalizaci stavebního řízení a územního plánování úspěšně dokončit ve stanoveném termínu, tj. do 1. července 2023 spustit pro digitalizaci nezbytné informační systémy, proškolit oprávněné úřed ní osoby a připravit formuláře digitálních podání a úkonů. Nejenomže výstavbě informačních systémů stavební správy musí předcházet vydání příslušných pro váděcích vyhlášek zatím neexistujícím Nejvyšším stavebním úřadem, tak ale i sa motná důvodová zpráva k novému stavebnímu zákonu ve vztahu k § 267 výslovně uvádí, že „ k vývoji a zprovoznění konkrétních softwarových nástrojů a aktualizaci katalogu služeb se navrhuje odložení účinnosti informačních systémů jednotlivě po dle náročnosti jejich vývoje.“ V tomto směru je třeba zvláštně upozornit na usta novení § 330 odst. 1 nového stavebního zákona, podle kterého se „ řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle tohoto zákona .“ Za situace, kdyby ke spuštění informačních systémů ve stanoveném termínu nakonec nedošlo, by reálně hrozila paralýza nejen nově zahajovaných řízení, ale též těch již probíhajících (nedokončených) . Z výše uvedeného nepřímo vyplývá, že při zavádění informačních techno logií ve veřejné správě nemůže být opomenuta ani vázanost právem . „ Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způso bem, který zákon stanoví.“ 7 S vedením a využíváním informačních systémů pak úzce souvisí i otázky zpracování a zabezpečení ochrany osobních údajů a jiných

7 Srov. článek. 2 odst. 2 Ústavy České republiky.

76

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ