ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta šem odstraňovány významné institucionální a procesní záruky řádného zohled nění jednotlivých dotčených veřejných zájmů. Dojde tak k podstatnému přesunu řešení skutkových i právních otázek z pr voinstančního řízení do odvolacího řízení, což může mít za následek i nepředví datelnost rozhodování správních soudů přezkoumávajících rozhodnutí stavební ho úřadu (jakožto orgánu ochrany přírody) v povolovacím řízení. Tzv. integrace znamená zejména oslabení ochrany přírody a životního prostředí, neboť závažné dopady stavebních záměrů na ochranu přírody a krajiny, vod, zemědělskou půdu či lesy bude ve většině případů posuzovat již jen stavební úřad. Stavební úřady mají být nově orgány ochrany přírody. Napadá mě v té souvis losti starý známý bonmot „z pytláka hajným“. Když pominu otázku, kde vezmou zaměstnance-odborníky na ochranu přírody a krajiny, chci zdůraznit, že státní sta vební úřady mají dle nové právní úpravy od 1. 7. 2023 posuzovat otázky ochrany pří rody a krajiny a prosazovat veřejný zájem na ochraně přírody, neboť dle § 58 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb. je ochrana přírody a krajiny veřejným zájmem. Zároveň ale mají také postavení stavebních úřadů dle nového stavebního zákona. Neumím si před stavit, že nové stavební úřady budou v takovém dvojkolejném postavení prosazovat objektivně zájmy ochrany přírody a krajiny. Snad některý z úředníků zabývající se agendou ochrany jednotlivých složek životního prostředí si troufne předložit svému nadřízenému návrh řešení v daném řízení o povolení konkrétního stavebního zá měru ve prospěch ochrany životního prostředí, ale v konečném vydaném povolení stavebním úřadem se nemusí názor úředníka nakonec objevit. A pokud jde o stávající speciální orgány ochrany přírody a krajiny, pokud bude vůbec zachována jejich pravomoc participovat na řízeních týkajících se sta vebních projektů, budou většinou jejich dosavadní samostatná rozhodnutí či zá vazná stanoviska změněna na pravomoc vydávat jen nezávazná vyjádření. Těmi by stavební úřad nebyl vázán a mohl by rozhodovat i v rozporu s nimi. Názor dotčených správních orgánů a ochrana jimi hájených veřejných zájmů by tak měla být v řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny i podle nového stavebního zákona zcela degradována a stavební úřad by mohl autoritativně zasahovat do vý konu jejich působnosti, a to například i na území národních parků či národních přírodních rezervací, tedy území s nejcitlivějšími a nejohroženějšími přírodními ekosystémy vůbec. To je absolutně nepřijatelné. K takovým krokům, resp. tako vé zásadní změně 30 let dobře fungujícího kvalitního a funkčního modelu stát ní správy není žádný ospravedlnitelný věcný ani právní, žádný rozumný ani lo gický důvod. Šlo o čistě politické jednostranné řešení nahrávající developerům. Představuje extrémní riziko nejen pro ochranu přírody a prosazování veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny. Tytéž závěry platí i pro ochranu dalších složek životního prostředí.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

97