DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

– které jsou v souvislosti se základním pracovněprávním vztahem nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů zaměstnance, zaměstnavatele nebo třetí osoby, za předpokladu, že takové zpracování osobních údajů nebude v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života (obstojí z hlediska testu proporcionality), – k jejichž zpracování mu dal zaměstnanec za zaměstnavatelem stanoveným úče- lem souhlas. Právními předpisy uznaný důvod pro zpracování osobních údajů je pouze jedním z předpokladů pro legální zpracování osobních údajů. Zaměstnavateli v této souvislosti plyne ještě řada dalších povinností. Ustanovení § 316 odst. 4 věta první tedy může působit poněkud zmatečně, neboť může vzbudit dojem, že se jejím prostřednictvím celá problematika vyčerpává. Je tomu však právě naopak. Právní úprava ust. § 316 odst. 4 ZPr je odbornou veřejností opakovaně kritizo- vána pro svou nekoncepčnost, a to zejména z následujících důvodů. Zde provedený příkladmý výčet osobních údajů není pojmově konzistentní s výčtem citlivých údajů (čl. 9 obecného nařízení) v rámci právní úpravy na ochranu os. údajů. Nekoresponduje ani s právní úpravou obsaženou v antidiskriminačním zákoně, či v § 12 odst. 2 ZamZ. Konzistentnost a logická provázanost předmětných právních předpisů je přitom z dů- vodu právní jistoty žádoucí. Právní úpravu obsaženou v § 316 odst. 4 větě druhé je třeba brát spíše jako zbyt- kovou a obecnou. V návaznosti na § 363 ji však nelze opomíjet. Ustanovení § 316 odst. 4 věta druhá taxativně vypočítává osobní údaje zaměst- nance, které zaměstnavatel nesmí zjišťovat, jedná se o údaj o sexuální orientaci, půvo- du, členství v odborové organizaci a příslušnost k církvi nebo náboženské společnosti. Zbylé údaje, jež jsou typově shodné se zbytkem demonstrativně vypočtených údajů (těhotenství, rodinný a majetkové poměry, trestněprávní bezúhonnost), může zaměst- navatel zjišťovat pouze tehdy, je-li pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, za současného splnění podmínky, že je takový požadavek přiměřený. Jde-li o údaje v režimu relativního zákazu ve smyslu ust. § 316 odst. 4 ZPr, shodné plyne z právní úpravy na ochranu osobních údajů. Nadbytečné je odkazovat se na pří- pad, kdy povinnost zjistit příslušný údaj vyplývá ze zákona. Pokud zvláštní právní předpis stanoví, že zaměstnavatel informací disponovat musí, je právní úprava ust. § 316 odst. 4 překonána. Tuto je možné překonat i v jiných případech, kdy přímé zákonné zmocnění schází, plyne-li z povahy věci, že potřeba zaměstnavatele takovým údajem disponovat, je legitimní. Situace, kdy tomu tak bude (zákonné zmocnění a po- vaha věci), se nabízí u údaje o členství v politických stranách nebo v hnutích anebo o příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti, sjednává-li se pracovní poměr

30