DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

Jak vyplývá z prvního odstavce citovaného článku, Úmluva chrání čtyři hodnoty: soukromý život, rodinný život, obydlí (domov) a korespondenci. Druhý odstavec poté připouští výjimky, kdy lze do tohoto práva zasáhnout za ku- mulativně splněných podmínek, tj. je to v souladu se zákonem a nezbytné v demo- kratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, … ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Jak napovídá druhý odstavec, článek 8 EÚLP není absolutní, ani jej nenajdeme ve výčtu nederogovatelných práv ve smyslu článku 15 EÚLP. Článek 8 EÚLP patří dále mezi otevřená ustanovení Úmluvy, jejichž význam se v čase rozšiřuje současně s vývojem společnosti. Obdobně jako mnohá další základní práva a svobody, i právo na soukromý život je relativní, když jím chráněné zájmy jsou často v přímém konfliktu s jinými lidskými právy. Evropský soud pro lidská práva musí následně rozhodovat složité otázky inter- akce základních lidských práv. Evropská úmluva přistupuje k určení obsahu pojmu „soukromí“ souladně s ostat- ními mezinárodními právními dokumenty, a jeho definici neposkytuje. 4 Na rozdíl od Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Všeobecné deklara- ce lidských práv však čl. 8 EÚLP nechrání „soukromí“, ale „soukromý život“. Tento pojem byl autory Úmluvy zvolen úmyslně ve snaze rozlišit soukromý život jako širší pojem něž soukromí. 5 Rovněž Evropský soud pro lidská práva 6 se vědomě trvale zdráhá přijmout jas- nou definici soukromého života. Soukromý život ve své judikatuře vnímá jako „široký pojem, který není poddajný vyčerpávající definici“. 7 V základech tohoto práva je ne- 4 Definici soukromého života (či soukromí) nenalezneme ani v rozhodovací činnosti Výboru pro lidská práva k analogickému ustanovení v Mezinárodním paktu občanských a politických práv. 5 KMEC, Jiří. KOSAŘ, David. KRATOCHVÍL, Jan. BOBEK, Michal. Evropská úmluva o lidských prá- vech: komentář . Praha: C.H. Beck, 2012. s. 863 a násl. 6 Dále také jen jako „ESLP“. 7 K tomu srov. např. S. a Marper proti Spojenému království, rozsudek velkého senátu, 4. 12. 2008, č. 30562/04, bod 66: „ Soud připomíná, že pojem „soukromý život“ má široký rozsah, který není možné definovat vyčerpávajícím způsobem, zahrnujícím fyzickou i morální integritu osoby (Pretty proti Spojenému království, § 61 a Y. F. proti Turecku, § 33). Může tedy spojovat několikeré aspekty fyzické a sociální integrity jednotlivce (Mikulić proti Chorvatsku, § 53). Prvky jako například identifikace pohlaví, jméno, sexuální orientace a sexuální život spadají do osobní sféry chráněné článkem 8 (srov., mezi jinými, Bensaid proti Spo- jenému království, § 47 spolu s dalšími citovanými odkazy, a Peck proti Spojenému království, § 57). Mimo jméno, soukromý a rodinný život může zahrnovat další prostředky osobní identifikace a vazby na rodinu (srov., mutatis mutandis, Burghartz proti Švýcarsku, § 24 a Ünal Tekeli proti Turecku, § 42). Informace týkající se zdraví osoby představuje důležitý aspekt jejího soukromého života (Z. proti Finsku, § 71). Soud se navíc domnívá, že etnická identita jednotlivce musí být také považována za důležitý prvek soukromého života [srov., zejména článek 6 Úmluvy o ochraně dat (§ 41), který uvádí osobní údaje prozrazující rasový původ spolu s dalšími citlivými údaji o jednotlivci mezi zvláštními kategoriemi důkazů, které mohu být uchovávány pouze prostřednictvím vhodných záruk.] Článek 8 chrání mimo jiné právo na osobní rozvoj a na vytváření

68