DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)
gativní koncept svobody neboli právo „být nechán na pokoji“, tedy existence určité soukromé zóny, do které by neměl nikdo vstupovat či zasahovat, kdy tuto zónu lze chápat jak prostorově, tak i co se týče rozhodování o vlastní identitě. 8 V souvislosti s institutem soukromí a právem na soukromý život v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva nelze nezmínit stále relevantní rozhodnutí ze dne 16. 12. 1992 ve věci Niemietz proti Německu , (stížnost č. 13710/88), ve kterém soud konstatoval, že na soukromý život nelze pohlížet pouze striktně restriktivně jako na jakýsi vnitřní kruh, v němž žije jednotlivec svůj osobní život dle své volby; právo na soukromí má i svoji společenskou dimenzi, a proto právo na respektování soukro- mého života musí též zahrnovat v určité míře právo na vytváření a rozvíjení vztahů s ostatními lidmi. 9 V tomto kontextu Evropský soud pro lidská práva ve věci Fernández Martínez proti Španělsku (stížnost č. 56030/07) zdůrazňuje, že: „neexistuje důvod, proč by chápání pojmu soukromý život mělo vylučovat činnosti profesní nebo obchodní pova- hy, když právě v průběhu svého pracovní života většina lidí má značnou, ne-li největší, příležitost rozvíjet vztahy s vnějším světem“. 10 Evropský soud pro lidská práva současně upozorňuje na skutečnost, že v některých případech bývá obtížné rozlišit, které aktivity jednotlivce se vztahují k jeho profesnímu životu, a které nikoli; odepření ochrany garantované čl. 8 Úmluvy v případě profesních aktivit by mohlo vést k nerovnému zacházení. 11 Z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Antović a Mirković proti Černé Hoře (stížnost č. 70838/13) vy- plývá, že „existuje zóna, ve které dochází k interakci individua s jinými, i ve veřejném a rozvoj vztahů s podobnými osobami a vnějším světem (srov. např. Burghartz, výše uvedený, § 47, a Friedl proti Rakousku, § 45). Pojmem soukromého života se rozumí dále aspekty odkazující na právo na vlastní podobu (Sciacca proti Itálii, § 29) .“ 8 KMEC, Jiří. KOSAŘ, David. KRATOCHVÍL, Jan. BOBEK, Michal. Evropská úmluva o lidských prá- vech: komentář. Praha: C.H. Beck, 2012. s. 863 a násl. 9 Rozsudek ESLP ze dne 16. 12. 1992, Niemietz proti Německu, č. 13710/88, bod 29: „ However, it would be too restrictive to limit the notion to an ‚inner circle‘ in which the individual may live his own personal life as he chooses and to exclude therefrom entirely the outside world not encompassed within that circle. Respect for private life must also comprise to a certain degree the right to establish and develop relationships with other human beings .“ 10 Rozsudek ESLP ze dne 12. 6. 2014, Fernández Martínez proti Španělsku, č. 56030/07, bod 109: „ Whereas no general right to employment or to the renewal of a fixed-term contract can be derived from Article 8, the Court has previously had occasion to address the question of the applicability of Article 8 to the sphere of employment. It thus reiterates that “private life” is a broad term not susceptible to exhaustive defini- tion (see, among other authorities, Schüth, cited above, § 53). It would be too restrictive to limit the notion of “private life” to an “inner circle” in which the individual may live his own personal life as he chooses and to exclude therefrom entirely the outside world not encompassed within that circle (see Niemietz v. Germany, 16 December 1992, § 29, Series A no. 251-B ).“ 11 K tomu rovněž FISCHEROVÁ, Eliška. Vybrané aspekty ochrany soukromí zaměstnance podle zákoníku práce . Právní rozhledy. Praha: C. H. Beck, 2019. č. 10. s. 351.
69
Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online