EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 tohoto záko na a případně po něm na základě jiného navazujícího pobytového oprávnění, pokud celková doba pobytu cizince na území přesáhla 5 let. 68 To však nebude uprchlíkům umožněno. V případě, že budou chtít na území České republiky zůstávat déle než jeden „původní“ rok, bude jejich pobytové oprávnění pro dlouženo automaticky o další rok, pokud se dostaví na Ministerstvo vnitra a nechají si vylepit nový vízový štítek. 69 To však implicitně znamená, že čas strávený v Česku na vízum strpění nad 90 dnů se nezapočítá. V době vzniku původní verze tohoto člán ku (září 2022) šlo o otázku neřešenou, pobytové oprávnění těchto lidí by tak muselo být patrně změněno na dlouhodobý pobyt strpění podle § 43 zákona o pobytu cizin ců. To by přineslo určitá úskalí – takové prodloužení je možné jen na žádost cizince. Tento postup byl tak Lex Ukrajina IV vyloučen. 70 Obecně totiž platí, že vízum strpění nad 90 dní podle § 33 zákona o pobytu cizinců lze sice prodlužovat, avšak pouze v rámci jednoho „původního“ roku. 71 Tím je prodloužení čistě víza strpění nad 90 dní v současné situaci ve standardním režimu vlastně vyloučeno, protože bylo udíleno již na jeden celý rok. Vše výše uvedené tak v zásadě znamená, že se režim uprchlíků pobývajících v Česku na vízum strpění přibližuje dočasné ochraně. Pokud by tomu tak nebylo, nastala by pa radoxní situace, kdy by bylo cizinci umožněno si pobyt na vízum podle § 33 započítat třeba pro trvalý pobyt, 72 což v případě dočasné ochrany není možné. Podmínky pro udělení by byly v případě dlouhé války splněny (tedy vlastně již splněny jsou; i po roce trvají důvody, pro něž bylo uděleno původní vízum, v tomto případě tzv. překážka ve vycestování na vůli cizince nezávislá). 73 Stále ale platí, že vízum strpění, ať už nad 90 dnů nebo dlouhodobé, je institut primárně pobytového, nikoli azylového práva. Závěr Z výše uvedených faktů vyplývá, že jakkoliv se, co se zpřístupnění pracovního trhu běžencům týče, podařilo relativně rychle a účinně reagovat zejména institutem dočasné ochrany, stále má současný český systém i po více jak roce trhliny. Velkou výhodou je zpřístupnění pracovního trhu na základě velmi jednoduchého řízení, bez toho, aniž by bylo třeba zaměstnávání uprchlíků individuálně povolovat. Vzhledem k režimu aktivace ale spatřuji hendikep v nejistotě uprchlíků-zaměstnanců. Není jisté, kdy tento v zásadě volný přístup na pracovní trh skončí, navíc se tak může stát „lusknutím prstu“ rozhodnutím Rady.

68 § 68 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. 69 § 7e odst. 2 Lex Ukrajina I (toto ustanovení bylo doplněno Lex Ukrajina IV). 70 § 6 odst. 9 Lex Ukrajina I (ve znění Lex Ukrajina IV). 71 Ibid, § 35 odst. 1. 72 Ibid, § 68 odst. 3 písm. e). 73 Ibid, § 43 odst. 1 a § 33 odst. 1 písm. a).

68