EUROPEIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA / Štěpán Pastorek, Lucie Matějka Řehořová, Patrik Stonjek, Jakub Tomšej (eds.)

Tématu kolektivního vyjednávání OSVČ se v posledních letech pod vlivem výše popsaných trendů začala věnovat i Evropská komise (dále jen „Komise“), a to přede vším v souvislosti s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže. Soutěžní právo EU totiž OSVČ při uplatňování jejich práva kolektivně vyjednávat značně li mituje. Komise, vědoma si těchto poměrů, uveřejnila v prosinci 2021 návrh Pokynů k uplatňování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy týkající se pracovních podmínek osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců (dále jen „Pokyny“) 8 . Předtím než budou analyzovány samotné Pokyny, zaměří se tento článek nejdříve na samotný institut kolektivního vyjednávání. Následně bude vymezen právní pro blém, který v důsledku právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže vznikl. V této souvislosti bude zmíněno, jak na nastalou situaci reagovaly změnou národní právní úpravy vybrané členské státy. Nebude chybět ani rozbor relevantní judikatury, a poté bude přikročeno k samotnému rozboru návrhu Pokynů a jejich zhodnocení. 2. Institut kolektivního vyjednávání a jeho smysl Kolektivní vyjednávání je institutem typickým pro pracovněprávní vztahy, tj. vzta hy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, do kterých navíc vstupují zástupci zaměstnanců (či další subjekty, např. konfederace odborových svazů ad.). Klíčovou roli mezi zá stupci zaměstnanců hrají odborové organizace, kterým náleží právo uzavírat kolektivní smlouvy. Práva a povinnosti obsažená v kolektivní smlouvě se stávají závaznými neje nom pro členy odborové organizace, ale pro všechny zaměstnance u daného zaměst navatele. 9 Smyslem kolektivního vyjednávání je poskytnout zaměstnancům, jako slabší stra ně pracovněprávního vztahu, určitou formu ochrany v podobě možnosti dohodnout si se zaměstnavatelem základní pracovní podmínky, které by si pravděpodobně jako jednotlivci nebyli schopni nikdy vyjednat. 10 S ohledem na účel institutu kolektivního vyjednání, změnu struktury trhu práce a skutečnost, že hranice mezi dvěma tradičními kategoriemi – zaměstnanec a OSVČ – není již zcela evidentní, není divu, že právní věda došla k následujícímu závěru: and competition law . [online] 2022 [cit. 2022-09-2]. Dostupné z: https://www.eurofound.europa.eu/ observatories/eurwork/industrial-relations-dictionary/collective-bargaining-and-competition-law. 8 Plné znění dostupné z: https://competition-policy.ec.europa.eu/public-consultations/2021-collective- -bargaining-2_cs. 9 PROCHÁZKA, O. Kolektivní vyjednávání . Brno, 2019. [cit. 2022-09-2]. Dostupné z: https://is.muni. cz/th/cnt2f/Kolektivni_vyjednavani.pdf. 10 COUNTOURIS, N., DE STEFANO, V. The Labour Law Framework: Self-Employed and Their Right to Bargain Collectively . Bulletin of comparative labour relations 2021. [cit. 2022-09-2]. Dostupné z: https://ssrn.com/abstract=3763214.

71

Made with FlippingBook. PDF to flipbook with ease