Hlouch: Problém odpadu od Církve

t•jzhoubnější pohoršení, k němuž došlo v Církvi, byla. pohoršení kněž- vůdců. Vyskytly se případy pastorační nedbalosti, byrokratismu, rofilství, vysokých štolových požadavkii, někdy nesociálním zpii– požadovaných, hříchy proti kněžskému celibátu, někdy nediistoj- konání obřadů, neodborné vyučování náboženství, snížení slova Bo- politikařením a. stálým a nepastoračně tvrdým napadáním zla, při bohatý poklad víry ziistával nepoznán, a v nejhorším případě, u nás četném - odpad kněží samých! Kně'lská pohoršení jsou zjevem na lidské stránce Církve! "J e to v praksi zmar exis·

tence, která měla zachraňovat, je to děsné odloučení lidského od božské– ~ odpad nejposvátnějšího ze všech povolání." 62 Kněžská pohoršení vys– vala krev srdci Církve. Byla. to pohoršení, jež ničila ve velkém. Nej– ět ší procento odpadii u nás bylo ve farnostech, kde odpadli kně'lí. Každý odpad jednotlivce zanechává vzor a stopu pro odpad druhého, ale odpad viidce jest stopou přím{) vábící k následování. Odpad viidce jť ·t svedením. Další odpadající vidí v něm svou omluvu a odúvodnění. Má téměř diisledky sebevraždy, o níž píše Chesterton: "Kdo vraždí sám l'ťbe, vraždi všecky lidi: On, co na něm jest, vyhazuje svět do povětří." 113 NEKOLIK DOKLADU Ve všech odpadových hnutích byla pohoršení vlivným činitelem. Pa– lacký mluví o vlivu nehodných kněží po 13.-14. století, z nichž mnozí požívali "svých beneficií podál svěřeného sobě stáda a odbývali pastýř- ké povinnosti skrze najaté střídníky (vikáře), špatně placené a často hrubě nevzdělané; nehoda ta bývala za oné doby hlavní příčinou sek– tářství".64 Masaryk mluví o kněžích, již ztrácejí pro své nedostatky dů­ věru: "Od reformního katolicismu nelze nic očekávat ... já také nic ne– čekám od církví protesta.ntských . . ." (a vyvozuje z toho diisledky), "to znamená dnes především, aby se ti, jimž je náboženství drahé, sdružili, aby se proti církvím semkli." 65 Statistika odpadii udává také opravdu značné procento odpadii pro pohoršení, ač mnoho pohoršení, jež udávají odpadli, jest pohoršením farizejským. Profesor Vašek cituje 66 Os twal– dovy Monistische Sonntagspredigten, 67 které vystihují vliv odpadlých vůdcii : "Již pouhým faktem, že tolik a tolik lidí, kteří jsou jinak duchov– ními viidci národa, se veřejně zřeklo Církve, nabývají mnozí, kteří by . e z vlastní síly nebyli odhodlali až k tomuto rozhodnutí, síly, aby to přece učinili." llYLNÉ OSPRAVEDLNĚNÍ Samo o sobě má pohoršení úspěch jen u těch, kdož jinak byli k odpadu disponováni; v takovém případě bylo pohoršení jen příležitostí, pobíd– kou. Mylně považovali rozpor víry s životem za dostačující důvod ku pohrdání nezachovávanou pravdou. Zapomínali, že pravda Církve jest v t>čná, nezávislá ve své platnosti, ať ji hlásá Miláček Páně, či Zrádce. 112 Musí totiž kralovat, 197. - 63 Chesterton, Orthodoxie, 114-15. tH Palacký, Dějiny ID., 1, 10. ll vyd. 1894. - 6 5 V boji o náboženství, 14. CG v Moderním člov~ku, ll. - 67 m, 8. 105