Hlouch: Problém odpadu od Církve

vášní a náruživosti na odpad

K předmětu, jenž byl rozumu a vůli předložen, vzniká náklonnost neb podle toho, zda nacházíme v něm pro sebe dobro neb zlo. Tuto lonnost ovlivňují city, náruživosti a vášně tak, že se mohou státi ,.,...v,...... J''-'"'" činitelem ve volbě předmětu. 68 City, vášně a. náruživosti v duši chuť nebo odpor proti nějaké věci a. působí zpětně na li tou měrou, že tato podřizuje objektivní pravdu subjektivnímu, když úchylnému zájmu a prospěchu. City rozčilují také obrazivost, potom, pouhé záludy rozumu předvádějíc, v poznání pravdy ho Nejtrvanlivější a. nejcennější jsou pohnutky rozumové, ale nejmohut– Dfjší, nejdravější jsou pohnutky citů, náruživostí a. vášní, jež zapřáhnou 1a určitým cílem všechny energie člověka., často až k šílenství. City, vášně a náruživosti samy o sobě vůle nenutí, tato jim může odporovati, ale ony, předcházejíce rozhodnutí rozumu, působí na. vůli, - aby svobod– ným rozhodnutím chtěla to, k čemu ony vábí. Mnohdy city a vášně, jak r:tdostné, tak žalostné, rozruší a. zmatou rozum a zeslabí vůli, že člověk j~J t neschopen klidné rozvahy a volby, jedná přenáhleně ; byl zaveden lam, kam by se s klidnou rozvahou neodvážil. mate. 69

Poněvadž cílem Církve jest utvoření nového člověka, co možná nej– vNší zvládnutí nižší stránky člověka stránkou vyšší, v nižší stránce, pokud jest v boji proti vyšší stránce člověka, v nezřízených náruživos– tech, toužících hlasem tělesné žádostivosti, žádostivosti očí, a pýchy livota, po zakázaném, má Církev nepřátele, kteří se snaží dostati člo•llka z vlivu Církve a tím ovlivňují odpad. Tak boj o příslušnost k Církvi

je. t často bojem mezi člověkem duchovým a živočišným, 70 boj lásky k Bohu se sebeláskou, boj svatého heliotropismu s nesvatou gravitací pozemskou. Na jeviště vystupuje pak sebeláska, která jest principem rozdělení a příčinou všech rozdělení. Co jest pramenem náruživostí a ich mohutnění, ovlivňuje, ba přivádí jakýsi odpad. Může to býti pů­ dědičná disposice, věk, povaha, způsob života., podnebí, prostředí

V podobenství o rozsevači popsal Kristus vliv zlých náruživostí na - milosti - a tím i pravé víry. Mluví o trní, které vzrostlo u s osením. Trní umořilo símě. Vyssálo z půdy energii, ubralo místa, a Podle Aristotela. jest vášeň bnutf smyslné snaživosti, vzniklé z představy nebo zla., provázené tělesnou změnou. Prtimmer, Manuale tbeol. mor. I. 55, E,ger, Propedeutica, 546. ll Pospíšil, Filosofie I., 98. - 1o Sr. 1 Kor, 15, 44. - 107