Hlouch: Problém odpadu od Církve

- .."'''" se mu zprotiví to, co si měl stále v íce zamilovávati; tak snad ne- oou - nejsa povolán, místo života, ze zdrojll života pije smrt. 30 Ve odchodu z ústavu vidí takový student vysvobození a v odpadu na– plného uvolnění. Nepopíráme, že mnoho jich zde pozná pravdu, na– viru, ale za takové odpady budou spoluodpovídati ty osobnosti, jež pravdivým doporučením dodaly katolickým ústavllm takové žactvo, o němž mohly předpokládati, že bude v domově víry a zbožnosti něčím elzorodým. Duševní a duchovní přestavba dítěte z rodiny prakticky ne– •ěřící, vyžaduje nových základll a jinší metody, než mládež žijící nábo– l<·nsky. J en tak se může probuditi jejich náboženský život. 31 YZDÁLENÉ PROSTŘEDÍ Ač mají mnohé příčiny odpadu podstatně ráz ideový, přece svým vzni– kem a způsobem, jak pllsobí na jednotlivce, jsou povahy sociální. Je to předně duch času. Krátkou a výstižnou definicí vlastností určité osoby jest: ,!Syn své doby." Toto rčení vystihuje vliv do·by, v níž se někdo zrodil, na utváření se jeho náboženskomravního charakteru. Na člověka nepllsobí jen domov a škola, nýbrž i širší prostředí, velká rodina a škola lidstva, lidská společnost. V ní se tvoří vzájemným stykem lidí veřejné mínění, místně zabarvené, které jest zásobárnou názorů, intelektuální i mravní prakse; z ní čerpá se pravda i blud. Zásobuje ji literatura, žur– nalistika, společenský a organisační život. Prostředí, "vzduch", jejž každý dýchá, má menší vliv na člověka, než rodina neb škola, ale každý jest jím do jisté míry ovlivňován. J en silní charakterové, duše ucelené. samostatné dovedou jíti i proti jeho proudu. Zvlášť prllměrný člověk bý– vá duchem času prosáklý, aniž si to často uvědomuje. Tím se dává ovlá– dati j ednou ze složek, nazvanou šestou velmocí. VEŘEJNÉ M1NĚN1 - VELMOC Idea, která získala veřejné mínění, získala velmoc, dojde největšího splnění. Duch času pronikne život po všech jeho stránkách, vniká i do duší. Stává se mravní pravdou, osobuje si práva hlasu Božího. 32 Tím větší má úspěch, čím rychleji a úplněji uchvátí člověka, který přemýšlí tím méně, čím méně se vyvinul v plnou osobnost. 33 • Postaví-li se veřejné mínění proti Církvi, postaví se v něm moc ve prospěch odpadll. Kon– vertita Jindřich Platz píše o příčinách nevěry (ovšem přehání), že spo– ěívají ve všeobecném ovzduší nevěry, jež nás obklopuje. "Proti naší vůli přichází nákaza v nás a mate nás." 3 4 Tak je tomu zvláště u lidí, jejichž náboženství bylo povrchní. Aby plnili požadavek "společenské solida– rity" a zákon veřejného mínění, které praví : "vystup z Církve", pova– l ují za svou povinnost, obrátiti se též proti Církvi. Se stejnou samozřej- 30 "Mors est malis!" - zlí, nepřipra.veni, jedí smrt z Eucharistie, sv. Tomáš Aq. 31 O vlivu školy na odpad, viz příčiny odpadů v řadách inteligence! 32 IDas lidu - hlas Boži. 33 Wunderle, Glaube und Glaubenszweifel moderner Jugend., 13. 34 Jahrbuch kath. Akademiker 1918, 39. 119