Hlouch: Problém odpadu od Církve

prvni existenční podmínka našeho národa." Hnutí vedli evangelíci- a Jejich útoky na Církev zůstanou skvrnou jejich dějin. Kromě těchto útoků pracováno velmi záludně a promyšleně. IDasy ze .. ionu" 43 přinášejí náměty dr. Kalendera: "Pryč od Říma", vyžaduje ře~cní ve trojím směru. Předně : Jak odciziti katolicismu ony kruhy, které

v něm posud spatřují náboženství ideálu, za druhé jak osoby, katolicis– mu již vnitřně odcizené i zevně odtrhnout od Říma, a za třetí, jak tyto vnitř.ně i zevně odcizené přivést k evangeliu." - Je to velmi promyšle– ný, úplně správně cestou odpadů jdoucí plán. Masaryk vyjádřil stručně vývoj nové doby od reformace a renesance u nás: "- vývoj kulturní a !Společenský jsem charakterisoval jako pozvolné odcírkevňování. " 44 K té– to přímé akci odpadové nutno si přimysliti vliv nezdravé filosofie, nevě­ reckého tisku, nátlak proticírkevních neb i jen stavovských organisací na katolické členstvo - a máme dánu nejširší základnu, na niž mohlo úspěšně pokračovati poválečné odpadové hnutí, jež zastihlo lidstvo fy– sicky i mravně vysílené - zmatené útrapami světové války. POV ÁLEČNÉ HNUT1 ODPADOVÉ Poválečné odpadové hnutí, a to, co je provázelo, bude vždy patřiti k nejsmutnějším kapitolám náboženských dějin našeho národa. Popsalo jejich stránky nenávistí k Církvi, násilnostmi, pustošením jak duší, tak památek uměleckých - zjevy to, jež po nejedné stránce připominají . odpady a následky hnutí husitského. Poválečné hnutí odpadové využilo všech neblahých následků války. Do boje vytáhli zednáři, svazy bez– věrců, komunismus, socialismus, spolky kremační, odborové organisace liberální a národnostní spolky, politické strany. Vlny odpadové agitace a tím i odpadů šly za sebou v různých obdo– bích. První - všeobecná - hned po převratu, hnaná nacionalismem, druhou bylo 300leté výročí Bílé hory a založeni církve československé v roce 1920- ta byla opět zvířena roku 1925 konfliktem při Husových o lavách- konečně třetí vlnu zvedlo sčítání lidu roku 1930. Kromě to– ho každého 8. listopadu (bitva na Bílé hoře) a každého 6. července (pa– mátka Husova) bývalo řečníky zneužito k ostuzení a odsouzení Církve a k výzvám k odpadům. A kdykoliv se naskytla příležitost, využito jí k odpadové agitaci - jako na př. v poslední době italské války v Ha– bt>ši. ADOV A AGITACE Z fysiognomie hnutí vyplývá, že hlavní jeho hybnou sílou - a zvláště li o odpad od Církve, byla agitace. Lidská řeč jest všeho spoluvinni– . ~ení bludu, jenž hy nebyl nakažlivý, a jemuž by se nebylo podařilo •• C. 41. r. 1902. · u K. C., Hovory sT. G. Masarykem, 132. 133