Hlouch: Problém odpadu od Církve

někoho oklamat! Af vycházela agitace odpadová od sekt nebo od orga– nisací bezvěrců, vždy měla ráz bojovný. Blud jest si vědom, že má před sebou jen chvíli, zatím co pravdě jest přislíbena věčnost. Proto jest blud poháněn k šílenému spěchu. Agitace pro odpady pracovala dvojím smě­ rem: nejriiznějšími útoky na Církev a víru, aby přerušila spojení věří­ cích s Církví - a positivně reklamou svého programu - af pro neka– tolické církve či pro svazy bez vyznání. Agitace proti Církvi byla vypo– čítavá. Jejím cílem bylo vykořeniti a znemožniti v srdcích doposud věří­ cích vážnost a diivěru k Církvi. 44 Vítala každý prostředek, jenž vedl k tomuto cíli. Dr. Vrchovecký se táže: "Nepřátelé, kteří by bojovali čest-nými zbraněmi proti Církvi - kde jsou - a kolik je jich ?4-11 Durych cha– rakterisuje protináboženskou akci u nás, že byla "prašpatně založena a hanebně prováděna". 4 6

PROTI KNĚ21M Odpadová agitace mířila předně proti kněžím. Práce celých předcho­ zích desítiletí dohnána postupně k slepé zášti. Agitace věděla, že bude-li bíti pastýře, rozprchnou se stáda. Na kněze snesla se všechna zášf; vše, čím lid trpěl, kla~eno za vinu kněžím. Kněží byli na veřejných schiizích tupeni. Agitátoři cestovali se skutečnými i se smýšlenými kněžskými pády od hospody k hospodě. Místy odpadající - odpadlí v nezkrotitel– né zášti kněze i ztýrali. Události v mnohých kra jích zůstanou svědec­ tvím této nenávisti, ale zároveň pomníky utrpení věrných synii svaté Církve. To, co se stalo na př. v Chudobíně u Litovle, naplní jednou čte­ náře dějin bolem a studem. Zde obraz: Dne 29. června 1920 vzal podle předpisu chudobinský farář A. Kubíček do fary kalich. Ceskoslovenštf (tehdy kostel spoluužíván) vtrhli do fary: "Cást mužských vrazí do síně, hned ze zadu mlátí p. faráře holemi po hlavě, rukou, kam rána pad– ne ... Mnohé žensk é se chlubily později, Ž·e okutými rohy modlitebních knížek mlátily jak se patří do té holé lebeně."4S Když přišel do Chudobína v říjnu 1920 P. V. Morávek "U brány parku čekalo 40---50 mužd.49 Ozval se děsný řev, P. Mo– rávka ždouchají do dědiny s jedné strany silnice na druhou .. . Vytažena řeznická kára, hodí P. Morávka na ni ... a již . .. leti s károu přes největší kameny ... ke hřbitovu ... Katolíci, pracující na panském poli, spěchají s rdzným polním nářa­ dínl na pomoc."50 P. Jan Horský, farář v Hrabiivce u Vítkovic, píše v říjnu 1920 far. úřadu v Chudobíně svou vzpomínku na svdj příchod za administrátora do Chudobfna. Když jsem vstoupil do fary . . . "hostinský přišel na faru . . . Potom vstoupil do kuchyně za mnou a vyzval, abych opustil faru, Ž·e za život mdj a sta– rého p. faráře neručí. Ptal jsem se p. faráře,l>l zdali by se to státi mohlo? On při­ svědčil."52 P. Kubíček prohlásil 5. 7. 1924 při svém kněžském jubileu "odcházel jsem z Chudobína nanejvýš zhanobený a zostuzený . . . nikdo se ke mně nehlásil".53 Ka- 45 Církev a nová doba, 1. 46 Rozmach 1923, 38.- 47 Cituje podle pamětní knihy farnosti (,'budobina. 4S Pamětní kniha farnosti chudobinské, str. 59. - 49 3 jmenováni; p. pis. :;o Tamže, 64. - 51 Právě daného do pense; pozn. pis 52 Pamětní kniha, 65 přípis far. úř. v Hrabiivce u Vítkovic 1514. 1929 č. 176. 53 Tamže 66. 134 H Viz stať o hodnoceni Církve! -