Hlouch: Problém odpadu od Církve

KREMAČNÍ HNUTÍ A ODPADY

TENDENCE KREMAčN1HO HNUT1 V poválečných letech přišlo hlavně zednářství a Volná myšlenka do našich krajů s novými nepřímými důvody odpadů - s hnutím kremač­ ním. Kremační hnutí jest jedním ze tří proudů, jimiž jde zednářstvo se svobodomyslnými složkami národa proti Církvi. Oficiálně má kremační hnutí tendenci sociálně-etickou, ve skutečnosti však i proticírkevní. Re– klamuje se jakožto pohřební pojištění, čímž si zajišťuje přitažlivost a úspěch, majíc tu výhodu, že jest něčím novým, pro co lze snadno získati lidi, toužící po novotách. Na poslední chvHi pozemského pobytu každé– mu záleží, kremační spolky zajišťují, že bude důstojná, v duchu svobo– domyslném. Kremace jest líčena jakožto něco moderního, humánního. zaručuje ochranu "před zneuctěním mrtvoly, před hnilobou a pastvou čerw, před procitnutím v hrobě." Způsob pohřbívání ohněm byl Církví zavržen,u; ne z důvodů dogma– tických, kremace sama o sobě není proti dogmatu, .nýbrž pro snahu, vzbuditi kremací starý pohan~>ký způsob pohřbení, pro útoky stoupenců kremace proti víře ve zmrtvýchvstání, pro jejich všeobecnou protinábo– ženskou tendenci a nepřá,telství proti Církvi a pro pohrdání tisíciletou tradicí pohřbívání do země. Pohřbívání do země požívá přímo kanonické úcty a je včleněno v církevní zákonodárství jakožto prakse, posvěcená. pohřbem samého Spasitele. 26 KREMAčN1 HNUT1 ROSTE V Evropě bylo roku 1890 kromě Italie 5 krematorií s 356 kremacemi ročně, v ro– ce 1934: 216 krematorií a 100.057 kremací za jeden rok. První kremace u nás koná– ny bez zákonitého povoleni. Dne 1. 4. 1919 byl vyhlášen zákon (nedostatečný) o fa– kultativní kremaci; ten byl nahrazen zákonem 7. 12. 1921 č. 464 Sb. z. a n. dále Vlád. nař. 9. 10. 1922 č. 194, Sb. z. a n.27 V Ceskoslovensku bylo r. 1918: 1 krema– torium, 83 kremací; r. 1935: 12 krematorii, 569228 kremací. Na Moravě v r. 1929 jedno krematorium a 322 kremace, r. 1936: 3 krematoria a 976 kremacf.29 V Ces– koslovensku vede propagaci český spolek "Krematorium" s počtem členil r. 1935: 71.683,30 jenž vydává ř.asopis téhož jména. Nyní však vychází pod názvem "2ť'h" nákladem 43.000 výtiskd- a německý spolek "Verband der deutschen Feuerbestat– tungsvereine, Briix. 2 5 dekrety Congr. Inquis. 5. 12. 1886, Congr. s. Off. 19. 6. 19"26, Codex iur. can. kán. 1203, 1240, dále v dekretech rilzných biskupských konferencí - na př. prus– kých 22. 8. 1911 a v rozhodnutích jednotlivých diecésL 26 Těm, kdož chtějí dáti se spálit, odpírá Církev rozhřešení i pohřební obřady. Kdo by se odvážil naříditi nebo nutiti, aby byl církevně pohrl>en ten, kdo se dal spálit, propadá trestu exkomunikace. Kdo by dobrovolně vykonal takový církevnf · obřad, uvaluje na sebe interdikt (kán. 2339). V proYincii moravské i české byly zakázány obřady i nad tfm, jehož tělo bude spáleno pouze na přání pozilstalých. (ACO. 1931, 139.) - 27 o zařizování krematorií.- 28 Krematorium 1936, 9. 29 Nár. politika, 3. 3. 1937. - so Krematorium 1936, 25. 147