Hlouch: Problém odpadu od Církve

VLIV EXISTENČlVÍHO BOJE NA ODPAD

PUD SEBEZÁCHOVY Nejsilněj ším pudem člověka je pud sebezáchovy. Zivot jest člověku nejvyšším pozemským statkem. Přináší mu i nejtěžší oběti, aby si život zachoval. I za cenu nejbolestnějších útrap vzdálí od sebe to, co ho sku– tečně neb d.omněle ohrožuje v sebezáchově, co mu zabraňuje dosažení prostředků, nutných k zachování existence. BOJ, V NĚMZ ZHAS1NÁ V1RA Čím úže byla některá idea zapjata v souvislost s existenčními podmín– kami, tím více si získala z energií, jež se staví na ochranu živO-ta. čím více si uvědomuje člověk význam Církve pro život, tím více obětí pro ni přinese. Když však se svůdci podařil.o vřaditi v důvody odpadu so– ciální a existenční okolnooti a motivy, smí se nadíti, že u osob, jež prak– ticky ztratily víru v Církev nebo u nichž je hlas nitra hřmotem život– ního boje ohlušen, dosáhne přímo hladu po odpadu a odpad se stane něčím pudově hledaným. Středem zájmů, zvláště posledních let, jest zaměstnání, chléb. Chléb je podmínkou životní radooti a rozvoje. Nedostatek chleba sdružuje hlado– vé v jakousi náboženskou kastu, jejíž příslušníci jsou si vědomi hrdin– ství. Kolem nich "by měla svítit svatozář".4-l> IDad je vede jako ovce do zprostředkovatelen, ke stavbám, ke dveřím továren, k nádražím, do ulic, snad někoho do kostela) mnoho jich vede do biografů před plachtu za jednu korunu, v zimě do cihelen, v létě do stohů a pod mosty. Nalézti práci, chleba, povahjí za nejvyšší statek, jemuž se vše obětuje} 6 Pro– dává se láska, přesvědčení, víra, Bůh. Mysli jsou přepjaty ve směru chle– ba. Bůh blažený jest od nich opouštěn. člen kolonie hladových vyhání kněze, jenž přišel zaopatřit umírající matku: " Jste zde cizí ... a váš bůh nepatří mezi nás ... Naše kolonie, každý pelech, choulený pod hroma– dou smetí, jest náš kostel." 47 Ti lidé ztrácejí víru a důvěru v jakoukoliv církev. Odůvodňují to: "Máme jich tolik, a ani jedna neřekla, kde vzít chleba." 48 Konkurenční boj vyssává celým společenským vrstvám nej– cennější energie, nedopřává chvilky k myšlenkám, jež nevedou k uko– jení hladu nebo k existenčnímu zajištění. Existenční zájem zajal srdce, hladových, ale i srdce majetných, toužících po větším bohatství. Vedle štvanice za rozkoší - štvanice za prací. Viděli jste již do tváře nez-a– městnaným, kteří stojí celé hodiny u dělníků pracujících a čekají, kdy budou přijati? Kolik upřímných proseb, kolik závisti, nenávísti a zlosti zračí se v nich! Úředník o zaměstnání, dělník o práci mluví všude, u ro– dinného krbu, v hospodě, na dráze, se známým i s neznámým, o práci sní v noci. Místo srdcí - nenaplnitelné měšce oplývajících a hladová ústa 45 tak žádá Mašlaň, Mllj kamarád pánbllh, 67. 46 Mluvíme o úplných chudácích. - 47 Mašlaň, tamže 116. 48 Mašlaň, tamže 130. 151