Hlouch: Problém odpadu od Církve

PŘEHLED PŘ1čiN

Značný pooet nekatolíků v řadách učitelstva dává tušiti, že tento stav přivodily nej en nějaké příležitostné příčiny, nýbrž že tu působil celý komplex příčin. Byly to příčiny rozumové, mravní, sociální, psycholo– gické, příčiny, jež bychom nazvali čistě stavovskými, ale všechny se zřetelem k Církvi a převážně provázeny ohledem národnostním. 8 8 PRAMENY V MINULOSTI Učitelstvo, po převratu odpadající od Církve a vedoucí v tak mnoha případech odpadovou akci, bylo odchováno ji.ž před válkou protikatolic– kou ideologii minulého století. Jejich negativní poměr k Církvi bylo po– znati po uzavření konkordátu; později bylo zdůrazněno sociálně. Tak na př.mnoh)r hejtman, přijímaje mladého učitele, dodával odvahy k boji : "Jen se držte proti nim!" Když měl v Brně 1897 jeden učitel v Katolické jednotě přednášku, chtěli ho jeho nevěřící kolegové znemožnit. Když Stojan shromáždil na Velehradě roku 1896 učitele k exerciciím, bylo jim hroženo pronásledováním. Pokrokové složky učitelské súčastnily se boje proti Církvi a na svých manifestačních s jezdech manifestovaly pro odluku státu od Církve, pro odstranění náboženství ze školy atd. Tak v Olomouci roku 1906 žádali volnou školu, poněvadž prý "škola může státi na podkladě vědeckém a proti Církvi, založené na zjevení, nebo na podkladě církevním a proti vědě". 89 NÁRODNOSTN1 PŘ1čiNY Učitelstvo jest více než ostatní vychovatelé povoláno a také schopno pěstiti ve vyvíjejících se povahách žáků lásku k vlasti. Žije v těchto myš– lenkách a citech, proto přirozeně u něho vyniká pr vek národnostní více než v jiném povolání. Osvobozená vlast stala se ideálem, zrovna normou mravní hodnoty. Vše, co jí sloužilo, bylo ctěno, co bylo označeno za jí nepřátelské, stalo -se předmětem nenávisti. Nešťa~tným omylem chápáno osvobození národa jako osvobození od Církve a jeho zajištění pro budoucnost spatřováno v největším oddálení národa od Církve. Programem národa a tím více kulturní práce učitelské stal se Tábor; Hus, Žižka, Chelčický prohlášeni za největší vzory. Mís-to vlasti katolické vlast protestansko-husitská! Ovzdůší bylo přesyceno obviněními Církve z nepřátelství k národu a vlasti. Proto učitelé vystupovali jménem lá&ky k vlasti. Jejich nepřátel­ ství za~házelo daleko a neušetřilo jich žalostných omylů ani v době, kdy vlna boje opadla. Pokud se národ odcizil Církvi, na tom si přisvojuje pokrokové učitelstvo hlavní podíl. V Kriebelově sborníku "Prakse v čin­ né škole" 90 píše insp. Merta, že učitelstvo "ví, že hlavně jemu jest co dě- 88 Viz nacionalismus! 89 Věstník ústř. spolku učit. XX-1923, str. 56. 90 Vyd. 1930, str. 131. 168