Hlouch: Problém odpadu od Církve

pad ve světle starozákonní eklesiologie

IKAZ VĚRNOSTI SMLOUV~ S HOSPODINEM

Odpad od Církve znamená odchod z náboženského společenství, Bohem . Poněvadž takové společenství ustanovil Bl1h již ve Sta– zákoně - založiv církev starozákonní, jest soud Boži nad odpadem církve starozákonní i soudem nad odpadem od církve novozákonní, -·""-a byla Starým zákonem předobrazena a připravena. Hospodin ustanovil vyvolený národ majitelem pravé víry, jemu svěřil r•.. rn Zjevení a požehnání, vyvěrající z oběti. Vše, co mluvil Hospo– pr:!l.ot;cu:m a prorokům a jejich ústy k lidu, až do oné ohromuj_ící Drollnulgac~e víry na Sinaji, kdy za doprovodu blesků a hrom11 pravil: "J á Bůh Tvůj .. . Nebudeš míti jiných bohů kromě mne," 1 po nutné příslušnosti k tomuto uspořádání poměru člověka Bohu, věrnost k - Smlouvě - a zároveň nepřímo ukazuje osudnost .nrrm tomuto Božímu zřízení. Jahve jest Bůh a kromě Něho nikdo; je Ten Bůh. 2 Tím byla dána formule víry v J ahve, jakožto jediného ~"'"'~. 8 Smlouvou s Israelem založil Bůh ekonomii spásy. Vědomí, že nut– zachovati organisaci duchovních statků a prostředků k jejich dosa– - jak je Bůh stanovil, prolíná celé Písmo Starého zákona a myš- ka na nevěrnost k ustanovením Hospodinovým jest obetkána před­ varní nejhoršího zla nejzhoubněj ších následků, hříchu v pravém slova slu. Nikde ve Starém zákoně nemáme definice hříchu nebo přesnějšího podstaty hříchu. Výraz N~r;t 4 označuje hřích po jeho dogma– stránce jako úchylku od správného cíle, jímž jest Bůh. Podstatu hřl­ vystihuje tvar v;;~ 5 ve smyslu odloučiti se, býti nevěrným. Pojem je tedy totožný s pojmem odpadu od Boha, odloučení se od ná– Bohem zjeveného. Odpad je tedy hřích v plném slova smyslu. hrozí Mojžíš Israelským, když zhřešili modloslužbou, t. j. odpa.– "Zhřešili jste převelikým hříchem; vystoupím k Hospodinu, budu-li moci nějakým způsobem uprositi za váš zločin. Navrátiv se tedy k řekl: Prosím, zhřešil lid tento hříchem převelikým, udělav si ••" 6 Ve Starém zákoně jest považován odpad od Smlouvy za Veškera zloba připadala Israeli tím trestuhodnější, čím byla znamením pohrdání, vzdálení se Zákona Božího, který jest ces- CH KAT' EXOCHÉN- ODPAD

20, 2. S. -

2 Deut 7, 9 - M Elohim jméno s členem! - a Deut 6, 4.

6 Ex 32, 30. 31.

l, 4; 42, 24; 43, 27. -

«~ Od VtV!:). -

- T

25