Hlouch: Problém odpadu od Církve

i Boha a jméno Boží znesvěcuje; 26 jest zhoubou. 27 Proto modlo– t:t - odpad považuje se za trestuhodný zločin. 28 Israel znesvětil od– svatyni Páně, 29 pohrdl přísahou, již Bohu učinil, 30 přestoupil jako Ada.m. 31 Proto ony mohutné řeči l sajášovy o odpadu a za– Jahve.32 Odpad se nazývá bláznovstvím, jest vzpourou, trestuhod– spiknutím.33 Proroci voli výrazy nejhnusnčjšího odporu, aby od– jednání odpadlého, modloslužebnika. 3 ~ Poněvadž ďábel jest pří- všeho zla, je považován odpad od pravého Boha v jakékoliv for– za dílo ďáblovo a službu ďáblu, ne, že by byly modly považovány za -~"'"'.u" bytosti, nýbrž že v nich a jimi přivedl zlý duch svět k odpa– od Boha. Odpad jest namířen přímo proti Duchu Božímu; jest hří­ neodpustitelným. Sám Hospodin bojuje proti modloslužebníkfim. 3 ~ Věřícím byl odpad od víry, dané Hospodinem, souhrnem všeho zla a Dt-štěstí. Dramatickou ilustrací, jakou hrůzu plisobila u věřícího israelity myšlenka na nevěrnost Zákonu Božímu, jest zpráva první a druhé knihy llachabejské, líčící statečnost Machabejců Matatiáše, Judy Machabej– akého, Eleazara a Matky Machabejské se sedmi syny. Tato zpráva v po– lf>dních knihách Starého zákona jest jako mohutný doslov vše-ch Lpráv o ,·ěrnosti k církvi starozákonní a zároveň krví posvěcené odsouzení cd– padu, který Hospodin tak přísně zakázal. 36 Mučednická smrt se všemi mukami ztrácí v očích věřícího Israele brd– au. pomysli-li na zlobu odpadu. Kněz Matatiáš, sídlící v Modinu, odmítá sliby a neleká. se hrozeb krále Anti– ot•ha IV., který ho nutí, aby obětoval pohanským zpil.sobem. Věrný tento kněz vidí v tom svod k odpadu, proto odpovídá: ,,At všichni národové poslouchají krále Antiocha, aby odpadli od bohoslužby podle zákona otcd svých . .., já a synové a bratři moji poslušní budeme zákona otců našich."37 A když kterýsi žid obětoval, llatatiáš přiskočil a zabil ho nad oltářem,ss rozbil pohanský oltář a odvedl svil.j lid do hor a umíraje, vzpomínal praotců, jejich věrnosti a volal: "Synové, horlete pro zákon a dejte životy své za smlouvu svých otcú."39 - Eleazar, devadesátiletý ůkoník, šel hrdinně na popravu, a když mu katané radili, aby aspoň naoko jedl ázané maso (tím by byl projevil svdj odpad), uvažuje o vznešenosti svých še– pra>il: ,,Nesluši se na náš věk přetvářeti se, aby mnozí z jinocM, domnívajíce ze devadesátiletý Eleazar odpadl k pohanství, aby též oni pro mé pokrytectví 11ro trochu vratkého života nedali se svésti ... Nebot, i kdybych nyní ušel mu– lidským, neunikl bych přece ruce Všemohoucího živ ani mrtev. Proto zmužile tohot.o žiYota vycházeje, ukáži se hodna starého věku, jinochdm pak zil.stavím 28 Jer 32, 34; Ez 20, 39. - 27 Ez 11, 13; Os 9, 10. 2 11 Ez 14, 4. 7, Am 3b14; Mich 1, 13; Os 4, 15; Am 8, 14; Jer 17, 1. 21 Ez 44, 7. - 30 t 29, llnn 31, 16. ll Os 6, 7; 8, 1; Mal 2, 8, 10; Is 24, 5.- Viz Zschocke: Theologie der Propheten 411. 12 59, 2----8; 13-15. - 33 Ez 2, 5; .Jer 11, 9. - 34 Jer 2, 20, 3, 9; Os 4, 16. aa ls 63, 10. - 36 Ex 20, 2. 3. - 37 1 Mach 2, 19. 20. ll 1 Mach 2, 22-24. - 39 1 Mach 2, 49-64. 27 F.RNOST V1ŘE, HRůZA PŘED ODPADEM, ZPEčETĚNÁ lit ·CEDNICTVlM