Hlouch: Problém odpadu od Církve

zákona máme nejpřesněji zachován soud prvot.ní Církve nad bludem. rozkolem ve víře. Roztržky ve víře, sekty a jejich nebezpečí pftsobily apoštolu velkou starost. Apoštol poznal dobře záhubu, jakou pftsobí sektáři. Kromě sv. Petra také vyřkl nejpřísnější soud nad všemi pokusy, trhajícími jednotu těla Kristova. Už myšlenka, že by mezi jeho věrné mohli přijíti svftdcové a strftjcové bludu, odpadu, děsí pastorační visí tohoto starostlivého otce Kristovy rodiny. Strach z následkft sektářství vnuká apoštolu v Miletu, v řeči k biskupftm efeským, jež k sobě zavolal, slova, nad něž snad kromě slov pláčícího Krista, v celé inspirované literatuře není tklivěj ších : "Já vím, že po mém odchodu vejdou mezi vás vlci draví, kteří nebudou šetřiti stádce; i z vás samých povstanou muži, kteří budou mluviti věci převrácené, aby přitáhli učedníky k sobě. Proto bděte, majíce na paměti. že jsem po tři dny ve dne v noci nepřestával se slzami napomínati jed– noho každého z vás." 26 Nejvíce apoštola trápí t ušení, že ze samého lftna obce, kterou on v Kristu zrodil, povstanou svftdcové. Apoštol měl tu na mysli gnostické bludaře. Ve svém listě Timotheovi označil je jakožto " rozkolníky", jejich vystoupení "v pozděj ších časech" prorocky předpo­ věděl.27 Oni to byli, kteří zároveň magickými, oslnivými činy klamali lehkověrné a získávali pro sebe. V Řím. 28 napomíná apoštol, " abyste měli pozor na ty, kteří činí ... pohoršení proti učení, kterému jste se naučili, nebof takoví lidé neslouží Kristu, Pánu našemu, nýbrž svému hříchu a lahodnými věcmi a pochlebováním podvádějí srdce nevinných" . Apoštol upozorňuje na lstivost svftdcft: J sou to apoštolé nepraví, lstiví pracov– níci. Není divu, že se takto přetvařují, když i satan se přepodobňuje v anděla světla. 29 Kristus označil vystoupení falešných prorokft za hlavní znamení blí– žící se katastrofy J erusalema. Pohled na duše svftdci svedené spojuje apoštol asocia.čnč s hrftzou znesvěcených svatých míst, jak ji předpo­ věděl Pán. 30 ODPAD A MYSTICKÉ TĚLO V apostasii, k níž jednou podle slov Páně dojde, vidí apoštol kromě zničení chrámu jerusalemského jednu ze dvou ran, jež stihnou ty, kdož si zahrávají se zlem. Ze viděl apoštol v bludech útok na mystické tělo Kristovo, vysvítá ze slov : "Nikdo vás nesváděj svévolně ... nedrže se hlavy, ze které celé tělo upravováno a spojováno jsouc klouby a svazy. roste vzrůstem Božím." 31 Apoštol tím varuje před svůdcem, j enž se ne– drží hlavy mystického těla--Církve, jenž tím neuznává Krista za nejvyšší autoritu ve věcech víry a tím se odlučuje od Hlavy, z níž proudí do ce– lého Těla-Církve milost, udržujíc všechny ve spojení jak s Kristem, tak údy Církve mezi sebou, činíc je schopnými života nadpřirozeného a skut– kft, záslužných pro nebe. 32 V Gal (1, 6-9) upírá všem j akoukoliv kompetenci hlás ati něco jiné- 20 Sk 20, 29-31. - 27 1 Tim 4, 1. - 28 16, 17. 18. 29 2 Kor 11, 13. 14. - 30 Mt 24, 23nn. - 31 Kol 2, 19. 32 ::)r. Sýkora pozn. k Kol. 2, 19. Sr. Ef 4, 16, Kol 2, 8-Hi.

50