Hlouch: Problém odpadu od Církve

než co hlásá evangelium Kristovo a pnpOJUJe nejpřísnější sankci uto rozhodnutí: buď proklet: "Divím se, že tak rychle uchylujete se Toho, jenž vás povolal v milosti Kristově, k "evangeliu jinému", jež i jiným, leč že jsou někteří, kteří vás matou a chtějí převrátiti evan- ium Kristovo. Avšak i kdybychom my neb andčl s nebe kázal vám ti tomu, co jsme vám kázali, buď proklet!" Apoštol opakuje svůj 10ud dále: "Jak j-sme dříve pověděli, i nyní opět pnwím: Káže-li někdo pr()ti tomu, co jste přijali, buď proklet!" 33 Jak vidno, nepraví učitelé na– ·~·vali své uče~ lepším evangeliem, říkajíce, že oni káží něco jiného - evangelium jiné (lepší), nežli Pavel. Ale sv. Pavel prohlašuje, že jejich u(lení není evangeliem jiným, pravým, nýbrž porušeným. 34 TREST ODPADU Apoštol proto hleděl poučením i výhriižkou zabrániti bludiim a roztrž– kám v Církvi, poněvadž věděl, jaké tresty stihnou nevěrné. V listu Zidiim napomíná, aby neodmítali Boha, jenž k nim mluví; neboť jestliže ne– unikli trestu židé, kteří na poušti neposlušností a odpadem k modlářství odmítli Boha, jenž k nim mluvil, tím méně uniknou trestu křesťané, kteří neposlušností viiči Bohu a Církvi, ba i odpady od víry se od Boha odvra– cejí, jenž k nim mluví skrze svého Syna a apoštoly. Tím méně uniknou trestu, poněvadž 35 zákon Starý byl pouze na čas, Nový však na věky. V témže listě 36 dokazuje trestnost odpadlých příkladem o neúrodné piidě, která jest zavržitelna a jejímž koncem jest spáleni. Připomíná, 37 že jen očekávání soudu a žár ohně zbývá těm, kdož, poznavše pravdu, hřešili dobrovolně svým odpadem. Na důkaz toho vzpomíná opět St. zákona, kde, porušil-li někdo mojžíšský zákon, bez milosrdenství a na základě dvou neb tří svědkii propadl smrti. čím většího trestu bude ho– den ten, kdo "Syna Božího pošlapal a měl za poskvrněnou krev úmluvy, kterou byl posvěcen" ! V Gal. praví: "Kdo vás mate, ponese svůj soud, ať je kdokoliv." 38 V 2 SaP 9 jako by chtěl mluviti souhrnně o od-souzení všech bludii, mluví o příchodu antikrista, "kterého zničí Kristus dechem svých úst a jasem příchodu svého". A odsouzeni budou "všichni ti, kteří neuvěřili pravdě, nýbrž zalíbili si v nepravosti". APOSTOL TRESTÁ Apoštol je si vědom práva, které dal Kristus apoštolftm, 40 totiž vylou– c'iti ze společenství věřících vzdorné odpůrce pravdy a mravnosti. Proto llymeneaH a Alexandra, kteří jako mnozí jiní odvrhli dobré svědomí a ztroskotali ve víře, "vydal satanu, aby se naučili nerouhati se".4 2 Ztrestal je podobně jako krvesmilníka, 43 jehož totiž "ve jménu Pána našeho Ježíše Krista" a "s mocí Ježíše, Pána našeho, předal satanu". Rozhodnost a jistota, s jakou si apoštol při tomto kroku počíná, svědčí, 33 Gal1, 9. - 34 Sr. Sýkora pozn. k Gal. 1, 6. - 35 Sr. 12, 25-26. lG 6, 4 n.- 37 10, 26-29. - 38 5, 10. - 39 2, 8-12. - 40 Mt 18, 17. u Hymeneus popíral vzkříšení těla 2 Tím 2, 17. - 42 1 Tím 1, 18-20. 43 1 Kor 5, 5. 51