Hlouch: Problém odpadu od Církve

k Církvi. Malá zbraň novín neb jedné knihy stala se zbra ní pustošící. "Ctyři nepřátelské časopisy způsobí více škody než 100.000 mužů v ote– vřeném boji," pravil Napoleon. Biskup orleánský, Dupanloup, píše ve spise Atheismus a sociální nebezpečí: "Na tisk vznáším žalobu, že se pro– půjčil k tomu, aby bezbožectví šířil mezi lidem." 46 Spatný tisk, napada– jící Církev, j est jako otravný plyn, vnikající do všech zákoutí života. Je laciný. Každý jej může míti. Stává se člověku přítelem, jenž ho všude provází; tisk dosáhne i důvěrnosti, takže se člověk naň těší. Je-li knižní žurnální trh veden cílem: líbiti se, nasytiti chuti čtenářů, toužících často po plýtkém, závadném, hiedajíCích záminku proti Bohu - Církvi -který člověk, sycený takovou stravou, zachová víru? "Když den co den je otravován člověk tiskovým jedem, musel by být andělem, aby z toho st.álého příboj e nečistých vln vyšel bez porušení." 47 V knize a časopise i novinách ztrácí velmi mnoho lidí svůj dobrý poměr k Církvi. TISK VE SLUtBÁCH APOSTASIE Tisk jest ve službách veliké apostasie nové doby a zájmu moderního pohanství. Pohoršení, jež se oslavují, záletnice, polosvět, jenž se velebí, zesměšňování mravnostních požadavků náboženství a Církve, dokonce výzvy k výstupům z Církve, jak je na příklad po převratě přinášely od– borové časopisy, to jsou různé cesty, ale sbíhají se na jednom místě: od cizení, odpad! A nekatolického t isku, jenž hájí zájmy často protichůd­ ných vrstev, ale jednotných ve svém negativním poměru k Církvi, je tak ;.ávratně mnoho, že dohr)r tisk, hájící náboženství a Církev, mizí v tomto moři záplavy. SPATNlt PRA:MENY V DĚJINÁCH BLUDU V dějinách Církve lze pozorovati vliv špatných pramenů na pravou víru. Bludařští spisovatelé táhnou proti Církvi ja:ko šik, sející smrt. Ve druhém, třetím století je to Celsus 48 v Římě svým spisem' AJ.."JfNJ~ Aóyot;, 49 a PorfyTius, který píše 15 knih "Ka:-r;aXQtona:vrov" 50 - tedy dv~ bojovní· ci, ale ti nahradí armádu. 51 Svatý J eronym nazývá Porfyria : dravým psem, dorážejícím na Kris ta. - Přeleťme do reformace! V Husově činnosti jest pozorovati, že dokud čerpá ze zdravých pra– menů, j est dogmaticky pravověrný. 52 "Nikde nepozorovati duševních bouří, nikde neznamenati pochybností. Přísně odsuzuje kacíře - ti jsou mu vlky v rouše beránčím, klidně mluví o Církvi bojující, z níž andělé od loučí zlé v den soudný. Petr jest mu hlavou Církve a Církev jest lo– dička Pctrovn. . . ., vroucně mají ctíti všichni ... Pannu Marii, v níž jsou všechny poklady milosti ..." Jinak ovšem pod vlivem Viklefa. "~ám se hrouží ve studium spisů Viklefových a opájí se jimi. S počátku jako 46 Novotný, Biskup Brynych, 245. 47 Weiss A., Die religiose Gefahr 1904, 38 v Novotný, Biskup Brynych, 245. 48 Nejst. ,-čdecký nepřítel křesťanství kolem 178. 49 PravdiYé slovo. - 50 Proti křesťanům. 5! II:unack A., Die Mission und Ausbreitung des Christent11ms, 411. 52 Sedlák, l\1. Jan Hus, 8'7-88.

76