Hlouch: Problém odpadu od Církve

· staly se neoperovatelnou rakovinou. Takové předsudky, jak statis– y zjištěno, rozhodly o vystoupení z Církve u celých desítek tisícd.4 3 Pribilla podává ve svém díle Kulturwende des KatholizismusH skoro neuvěří­ doklady náboženských předsudkň. v Německu: Státi se katolfkem, znamená abláznit se. Mnozí protestanté jsou odkojení nenávistí papežství. Sám protestant Ad. Harnack pravi, že žák si odnáší z gymnasia znalost i gnostických systémll, ale katolické Církve, "největšího nábožensko-politického útvaru dějin" absolutně ne– aná a odvažuje se o ní často nesmyslných představ. I mnohé osobnosti - jinak odborníci - jsou v zajetí nemožných předsudkň.! Koryfej berlínské university, historik Eduard Meyer, píše o Panně Marii jako o "hlavním božstvu církve, jemuž jsou všechny ostatní božské mocnosti poddány". MUller R. Freienfels Jlíiíe o ,,lido– \ém polytbeismu" katolické Církve atd. ZDROJE PŘEDSUDKů - SPATNÉ PRAMENY Zdroj e předsudkd proti víře a Církvi jsou všestranně rozšířeny. Každá ·tránka bytí, každá podmínka existeční mdže býti základem předsud­ ku. Fantasie, tělesná konstituce, city, vášně, náruživosti, zvyky, zkuše– nosti, rodina, vědomé i neuvědomělé dojmy z mládí, výchova. Nejvíce jsou předsudky udržovány a šířeny četbou špatných pramend, v nichž hledá pochybující vysvětlení. "Catholica non legentur" (katolické věci se nečtou), jest vysvětlením ztráty víry u osob jinak vzdělaných, tvrdí– cích, že hledali pravdy. Když se jdeš informovat k nepříteli, zdaž se do– víš nestrannou pravdu - hlavně o Církvi? Jak mdže spolehlivě infor– movati o Církvi ten, kdo jí řádně nepoznal, nezažil, nevnikl v pravou její podstatu, jak mdže o Církvi plně informovat, kdo je na př. pouze fy– sikem, filosofem, historikem, a ne zároveň theologem? O hvězdách poučí tě jen odborník-hvědář, ne jazykozpytec, o otázce církevní po stránce theologické dojdeš pravdy jen u theologa, pravověrného theologa-od– borníka. Kdo však hledá poznatkd o Církvi u nekatolíkd, dospěje k zá– pornému stanovisku k Církvi. Nelze najití pravdy v pramenech, jejichž autordm nedostává se právě tak theologického vzdělání jako snahy, po– věděti pravdu. Prof. Rádi se sám pozastavuje nad ubohostí pramend, z nichž se čerpají vědomosti o základních pravdách víry, jako na příklad o Kristu: "Překlad Renanova: Zivot Ježíšdv, něja:ké diletantské výklady o tom, že J ežíš jest mythem- a dost. Ani naše beletrie, ani naše věda problému Ježíšova takřka nezná." 45 Z TISKU ZIVOT I SMRT Tisk j est nejdůležitější kulturní složkou, formující názory na život. Z tisku lze čerpat život i smrt. Na papíře bojuje nebe i peklo. Tisk, ne– přátelský Církvi, naplnil mysli lidu předsudky a nepravdami, přivedl náboženskou lhostejnost a přetal zvláště v řadách inteligence příslušnost 43 Konvertita prof. Pozlovský prohlásil na veřejné schň.zi 25. X. 1936 v Hrani– clch o svém odpadu: "Odsoudil jsem, co jsem nesoudil," totiž Církev. Proč odsou– dil"! Podléhal předsudku o Církvi, že má býti souzena. Jinověrcň.m znemožnily předsudky přístup nebo návrat do Církve. H Str. 45-47. - 45 Náboženstvf a politika, 8. 75