Hlouch: Problém odpadu od Církve

Vliv filosofie na odpady

FILOSOFICKÉ NÁZORY A ZIVOT Duševní základ ideových směrů jednotlivých dob tvoří filosofie. Filo– sofie udává principy. Řídí mínění, názory vddčích vrstev národa, které zase ovlivňují nižší vrstvy. Ideje jsou plány skutků. J sou magnetem, kte– rý přitahuje uskutečnění. Mají rozhodující vliv na puměr člověka k po– slední Příčině, k účelu života a k prostředkům, jimiž lze cíle dosáhn·)uti. Dobré filosofii vděčí lidstvo za mnoho dobra, špatnou filosofii lze obvi– niti z velkého provinění. Lev XIII. prohlásil: "Když člověk pozoruje bí– du přítomnosti a před duší nechá jíti stav veřejného i soukromého mí– nění, pak musí nabýti přesvědčení, že východiskem všeho zla. jež ná.s tíží, i toho, jehož se obáváme, jest šíření zhoubné, falešné zásady o všem božském a lidském z učebnic Iilosofie do všech tříd společnosti .. . Vždyť je v přirozenosti člověka, že ~:~i voli rozum vddcem; proto omyly rr.zumu strhnou snadno za sebou zmatek vdle, a zvrácené názory, jež se usfdlí v rozumu, ovlivňují a kazí lidské jednání.'' 1 Kořeny bezbožeckých hnutí mas technického věku, jak praví tentýž sv. Otec 2 jsou "v oné filosvfii, která. již po staletí se snažila odloučiti vědu a život od víry a Církve.'' Ani odpadového hnutí u nás, zvláště odpadů v řadách inteli!!en-~ ne– pochopili bychom bez poznání vlivu nezdravé filosofie na puměr člově­ ka k náboženství, k Církvi. SUBJEKTIVISMUS Ideové pozadí bludů a rozkoh1 tvoří především subjektivismus.. Jím vystupuje v myšlení i jednání do popředí "Já". "Clověk chce svťtj názor tak uplatniti, jak k němu došel jednostranným pozorováním nebo jak mu jej vnukla okamžitá nálada; chce světu hmotnému a světu duchov– nímu podkládati zákony a vysvětlení, které ani ::.e ne~iloll.uji s pravdou. Chce na svou vlastní pěst určovati, co jest dobré, co zlé . .. Takový sub– jektivismus podceňuje objektivní, nťzměnitelné, absolutní, tradicí za– chované a nám odevzdané normy.'' 3 Subjektivismus není vyhraněným filosofickým směrem; je to spíše ce– lá soustava. směrů. Zabarven dobově vlivy různých současných směrů filosofických, táhne se dějinami světa i podél dějin Církve jako úskalí, o něž se rozbíjelo mnoho. "Všechno sektářství má zde svůj počátek:·" Motivy, tvořené subjektivismem, zároveň odcizovaly, odlučovaly ou Cír– kve. Lidé vedení subjektivismem, odmítají cizí, předně náboženskou au– toritu, která chce zasahovat do jejich smýšlení a jednání. Se ztrátou auto-

I 4. 8. 1879: Busch, Das Sektenwesen, 35. 2 Quod apostolici muneris 28. 12. 1876. s VaAek, Moderní člověk, 198. " Karlík, Mravní život, 27.

78