Hlouch: Problém odpadu od Církve

MODERNISMUS Modernismus, chce budovati theologii, církevní život, nauku, kult a vládu Církve na novém lepším podkladě. 66 S různých stanovisek, ale jed– ním směrem útočí modernisté na základy víry a učitelský úřad Církve. Popírají přirozené poznání Boha, rozumový základ nadpřirozené víry, nadpřirozené zjeveni, božství Kristovo, Božské ustanovení Církve, ne– změnitelné pravdy její nauky, nadpřirozenou silu jejích svátosti. Vliv mo– dernismu na pravou viru je takový, že po modernismu může přijíti jen atheismus. 67 V encyklice Pascendi d. gr. nazývá papež modernismus su– mou všech heresi. 68 * EVROPSKÁ FILOSOFIE U NÁS A JEJÍ VLIV NA VíRU Zmíněné ideové směry, ač vznikly na půdě Německa, Francie nebo Anglie, dostaly se k nám kulturními styky, literaturou, studiem na8ich žákd na školách dotyčných státd. Náš ěeský filoso-f zabýval se nábožen– skou otázkou neméně než jeho angličtí, francouzští a němečtí učitelé. Byla mu životní otázkou v nejpravdivěj ším slova smyslu. A také jemu byla otázka náboženská problémem stálým a hlavním, jako jim byla filo– so-fie vdbec. 69 A český člověk převzal příliš mnoho z těchto idejí. Sám Masaryk přiznává, že ideje, kterými žijeme, máme z minulého věku té– měř všechny. 70 Na vysokých školách, v dílnách, na ulicích, ve sklepních děrách a podkrovních koutech našich měst v nejrdzněj ších obměnách lze viděti vliv těchto filosofických směru na víru, všude lze slyšeti jejich evangelium. U nás nabyly tyto směry místního zabarvení. Od obrození tvoří hlavní fázi boje proti náboženství. Masaryk praví, že "tou měrou, kterou filosofie a věda zdály se být moderními, tou měrou náboženství stávalo se lidem něěím nemoderním, zastaralým". 71 Nová filosofie stála proti Církvi, až na nepatrné výjimky postavila se úplně do služeb pro– testantských idejí. Prof. Jež praví, že "tím lze si vysvětliti prudký boj téměř celého vzdělaného světa moderního proti Církví katolické". 72 R. Malý vystihuje vliv světové filosofie na naši poválečnou dobu i její význam pro náboženský život: "Není Rousseaua ani Voltaira, ale je ega– listická. demagogie a lhostejnost k Církvi, Bohu i kultuře. Není vláda šlechty ani lidu, ale je vláda vulgárnosti. Není mladého liberalismu, ani K. Marxe, ale je měšťácký liberalismus, je socialistické měšťáctví, není Kanta, ale je jalové rozumaření a mravní subjektivismus. Není osví– cenství ani positivismu, ale je hmotařství, smyslnost, prospěchá.řstvi. Je zkrátka směs téměř všech proudd a směrů, kterými kypěla předchr,zí 66 Bessmer, Philosophie und Theologie des Modernismus, 12. 67 Sr. Pia X. Pascendi d. gr. Denz 2109. . . 68 Modernismus byl taktéž Církvi zavržen. Pius X. v dekretu: Latnenta.b!lt (3. 7. 1907) Denz 2001-65 a Encyklice: Pascendi ... Denz 2071-2109 a v proti– modernistické přísaze v Motu proprio Sacrorum antistitum 1. 9. 1910. 69 Viz Masaryk, Moderní člověk a náboženství, 230-253. 10 Tamže 345. - 71 Moderní člověk a nábožeustvi, 55. - 1 2 Osobní Bllh a náboženství, 9. O vlivu moderní filosofie na náboženství a po– měr k Církvi viz uvedený spis .Ježfiv. 90