MEZINÁRODNÍ SOUDNICTVÍ: NOVÉ ÚKOLY A VÝZVY

soudu řešily otázku mezinárodněprávních imunit. Ve čtvrté části kapitoly je kritic ky hodnocen názor odvolacího senátu, který konstatoval neexistenci imunit státních představitelů vůči mezinárodnímu soudu podle mezinárodního obyčejového práva. Zároveň je Mezinárodní trestní soud porovnáván s jinými mezinárodními soudy a tri bunály z minulosti, přičemž je snaha přiblížit důsledky vyplývající z jeho charakteru jako mezinárodní organizace. Závěr kapitoly se věnuje praktickým dopadům zatykačů na jejich adresáty, zejména v souvislosti s omezením možnosti cestování do zahraničí, a také postojům jednotlivých států k této otázce. Osmá kapitola, kterou zpracovala Zuzana Žitná, analyzuje žádosti prokuráto ra Mezinárodního trestního soudu o vydání zatykačů v situaci v Palestině. Návrh prokurátora Mezinárodního trestního soudu na vydání zatýkacích příkazů v situaci v Palestině za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti vzbudil zájem nejen laické, ale i odborné veřejnosti. Ačkoli bezprostředním katalyzátorem žádosti byl útok Hamasu na izraelském území dne 7. listopadu 2023, resp. následná izraelská sebeobrana, si tuací v Palestině se soud zabývá již delší dobu, během níž bylo provedeno několik procesních kroků. Specifikem celé situace je navíc skutečnost, že v případě izraelského premiéra a bývalého ministra obrany je to poprvé, co soud učinil takový bezprecedent ní krok vůči vůdcům demokratické země podporované Západem. V každém případě samotný návrh prokurátora implikuje řadu nejen procesních, ale i věcných otázek, kterými se zabývá část nazvaná „Právní analýza žádosti prokurátora Mezinárodního trestního soudu o vydání zatykačů v situaci v Palestině“. Cílem kapitoly je analyzovat žádost prokurátora Mezinárodního trestního soudu o vydání zatykačů za válečné zlo činy a zločiny proti lidskosti vůči představitelům státu Izrael a vůdcům teroristického hnutí Hamás. Zvláštní pozornost bude věnována otázkám právního základu a opod statněnosti právních argumentů žádosti prokurátora Mezinárodního trestního soudu, ale také věcné podloženosti a důkazní opoře. Text se také zaměří na důsledky žádosti, schvalovací proces a výkon zatykačů. V neposlední řadě bude poukázáno na okolnosti, které mohou soudci při schvalování zatýkacích rozkazů vzít v úvahu, včetně principu komplementarity. David Bednár v kapitole 9 připomíná, že Slovenská republika je smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu od roku 2002 a během 22 let jeho platnosti nebyla mezi Soudem a Slovenskou republikou realizována žádná zvláštní forma mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech. Prostřednictvím kompa rativní analýzy autor hodnotí právní úpravu justiční spolupráce Slovenské republi ky s Mezinárodním trestním soudem, a to zejména ve světle nově přijaté Lublaňsko Haagské úmluvy. Nicméně i v kontextu přijetí Lublaňsko-haagské úmluvy o meziná rodní spolupráci při vyšetřování a stíhání zločinů genocidia, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a dalších mezinárodních zločinů tato kapitola hodnotí poměrně skromnou úpravu V. hlavy trestního řádu nazvané Právní vztahy s cizinou, která se uplatní i v případě spolupráce s Mezinárodním trestním soudem nebo jinými mezi-

12