MEZINÁRODNÍ SOUDNICTVÍ: NOVÉ ÚKOLY A VÝZVY

Inovativní prvky, které MSD postupně a pod vlivem kodifikace mezinárodního práva v Komisi pro mezinárodní právo přijímá, navazují na uznání odlišností, které vyplývají ze závazků, které nemají bilaterální povahu. Jde především o závazky inte grální povahy, které jsou přijaté k ochraně zájmů určité skupiny států, typicky stran mnohostranné smlouvy ( erga omnes partes ), nebo mezinárodního společenství jako cel ku ( erga omnes ). V těchto případech sama protiprávnost (porušení závazku) zakládá odpovědnost porušitele a možnost každého státu (bez vlastní újmy) vznést odpověd nostní nárok podle článku 48 ARSIWA. Každý takový stát může požadovat zastavení (pokračujícího) protiprávního chování a případně reparace pro přímo poškozený stát nebo beneficiáře porušeného závazku. I když MSD v některých případech uznal (alespoň implicitně) odpovědnost za po rušení závazků erga omnes , ve sporném řízení se to projevilo až v minulé dekádě a v ma lém počtu případů. Soud postupuje spíše opatrně. Vzhledem k fakultativní, konsen sem podmíněné jurisdikci MSD ve sporném řízení se nový přístup k aktivní legitimaci státu bez individuální újmy dosud uplatnil pouze u některých závazků erga omnes partes . Jinak řečeno, bylo tomu díky propojení hmotněprávních závazků k ochraně společného zájmu s jurisdikční doložkou v konkrétní mnohostranné smlouvě, jako je Úmluva proti genocidě nebo Úmluva proti mučení. Soud takto připustil nejen aktivní legitimaci ( standing ) žalujícího státu, ale v některých případech také intervenci třetích stran. Jedná se typicky o intervenci dalších smluvních stran, které mají zájem na výkla du dané mnohostranné smlouvy. Jakkoliv se v judikatuře MSD zatím jedná o „první vlaštovky“, určité posuny v pří stupu tradičně spíše konzervativního Soudu k uznání důsledků závazků erga omnes (partes) není možné popřít. Další vývoj může potvrdit, zda dochází v konstrukci odpo vědnosti a sporného řízení zčásti k posunu od analogie soukromého práva k veřejno právnímu modelu. Tedy, jinak řečeno, zda MSD může hrát vedle tradiční role orgánu pro řešení sporů (vycházející z tradice arbitráže) také úlohu při ochraně mezinárodní legality.

26