Novotný: INVESTICE PENZIJNÍCH FONDŮ V ČR

je penzijní společnost, a fondy se nazývají účastnickými fondy. Význam doplňkového pen zijního spoření roste s přibývajícími novými účastníky a převody ze systému penzijního připojištění. Právní úprava investic pro účastnické fondy již odpovídá běžným standardům a umožňuje, aby tyto fondy generovaly reálný výnos. Hlavní kritika tohoto systému spočívá ve vysokých nákladech účastnických fondů. Úřad Národní rozpočtové rady, vycházející z dokumentů OECD, dospěl k závěru, že účastnické fondy patří k nejdražším v OECD, avšak penzijní společnosti tento závěr považují za nepřesný. K vysokým nákladům se ovšem kloní nejen NRR, ale i vláda ČR a celkové společenské mínění. Monografie konfrontuje tyto názory s argumenty, které zpochybňují správnost výzkumu OECD, a to na základě podkladů Asociace penzij ních společností ČR i názorů investičního analytika penzijní společnosti. Překážkou pro dosažení nejlepších výsledků investic v systému doplňkového penzijního spoření nejsou samotné právní normy, ale parametry smlouvy o DPS s klienty. Obtíže při investování účastnických fondů vyplývají především z volně stanovených pravidel pro výběr prostředků z DPS, což nutí penzijní společnosti udržovat vysokou míru likvidity a tím snižovat možnost dosažení požadovaných výnosů. Poslední kapitola publikace se věnuje nově vznikajícímu panevropskému penzijnímu produktu (PEPP), který je v současnosti nabízen pouze v některých státech středovýchod ní Evropy včetně České republiky. Tento produkt, zavedený nařízením Evropského parla mentu a Rady z roku 2019, vytvořil rámec pro nový produkt určený ke spoření na stáří, který zajišťuje přenositelnost v rámci Evropské unie. Produkt PEPP může mít různé formy, což zájemcům poskytuje větší možnosti volby mezi jednotlivými produkty. Úprava PEPP přináší zajímavé a inovativní přístupy, které mají za cíl maximalizovat transparentnost pro duktu a minimalizovat náklady. Tyto přístupy zahrnují například přehledně zpracovaný in formační dokument PEPP KID a stanovení limitu na úplatu v základním PEPP na 1% ob hospodařovaného majetku. Nařízení a související právní předpisy rovněž upravují techniky snižování rizik a záruky za prostředky uložené v daném produktu. V kapitole o PEPP se proto uvádí také příklady, kde by se úprava vnitrostátního DPS mohla inspirovat úpravou PEPP. Rozbor se rovněž zabývá nedostatky úpravy, které spočívají v nedostatečné motivaci potenciálních poskytovatelů k vytvoření tohoto produktu. Řešením tohoto nedostatku by mohlo být zvýšení limitu na úplaty v základním produktu PEPP, který je v současnosti nastaven na velmi nízkou úroveň, což může odradit některé subjekty s tradičním způsobem investování od jeho vytvoření. Další možností je zvýšení úrovně státní podpory pro PEPP, která je stále nastavena na nižší úroveň než pro doplňkové penzijní spoření. Cílem monografie bylo přiblížit problematiku penzijních produktů poskytovaných v České republice a investic, které se prostřednictvím těchto produktů provádějí. Tématika investic penzijních produktů není v českém prostředí obvyklým tématem odborných textů. Publikace tak shrnuje úpravu která upravuje pravidla pro investice poskytovatelů penzij ních produktů. Rovněž nabízí řešení, kterými lze zlepšit efektivnost právní úpravy, aby vedla k vyšším výnosům pro účastníky penzijních produktů.

72