OSOBNOSTI BEROUNSKA

OSOBNOSTI BEROUNSKA

PhDr. ALOIS HEROUT * 17.11.1860 Beroun † 26.11.1943 Praha spolutvůrce české těsnopisné soustavy, gymnaziální profesor. Vystudoval klasickou filologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Poté působil jako středoškolský profesor a ředitel. Již od gymnázia se zabýval těsnopisem. Roku 1891 byl zvolen členem Vědeckého sboru těsnopisného, od roku 1906 mu předsedal. Usiloval o zdokonalení Gabelsbergrova těsnopisu a přizpůsobení českému jazyku. V roce 1919 předložil svůj Nový těsnopis český. Poté se spojil s autorem jiné soustavy S. Mikulíkem a vytvořili Původní rychlopis československý. Heroutova – Mikulíkova těsnopisná soustava byla zavedena do škol v roce 1921 a jen s malými změnami se používá dodnes, a to i v cizině – během několika let od svého vzniku byla přeložena do dvanácti jazyků.

PhDr. JOSEF POCH * 20.7.1899 Beroun † 9.4.1977 Praha byl významnou osobností nejen na poli knihovnictví, ale i v osvětové a kulturní činnosti na Podbrdsku. Z oboru knihovnictví vydal velké množství publikací, z nichž jmenujme Knihovny a čítárny, Příručka pro nejmenší knihovny, Dorost a kniha , L. J. Živný a knihovní zákonodárství a mnohé jiné. Působil jako učitel na Státním knihovnickém kurzu v Teplicích a přednášel na Státní knihovnické škole v Praze o soudobé československé a světové literatuře z knihovnického hlediska. Zastával funkci okresního knihovního referenta a okresního knihovního dozorce. Uspořádal řadu přednášek a kurzů pro knihovníky i širokou veřejnost.

FRANTIŠEK HAMPL * 6.8.1901 Týnec nad Labem † 9.4.1977 Beroun byl profesor obchodní nauky, právní nauky, účetnictví a administrativy. V Berouně učil od roku 1924 do roku 1945. Byl specialistou na účetnictví, pracoval též jako revizor Městské spořitelny a revidoval účetnictví okresní nemocnice. Jeho největší láskou však byla literatura. Již ve třicátých letech napsal knihu povídek Mezi berounskými branami (vyšla až po válce). Řadu časopiseckých novel později vydal knižně (Poznamenaní, Červánky, Sluneční hodiny). Věnoval se osudům českých spisovatelů, kterým věnoval antologii Z bouřného času, další antologii Čas oponou trnul věnoval revolučnímu roku 1848. Jeho nejobsáhlejším dílem je románová kronika Pernerové o prvním staviteli železnic u nás. Kromě toho je autorem mnoha odborných učebnic. V roce 1945, po návratu z koncentračního tábora odešel přednášet na Vysokou školu ekonomickou v Praze.

RNDr. VIKTOR PALIVEC * 23.12.1908 Příbram † 30.12.1989 Praha byl básník, heraldik, knihovník a bibliograf. Publikoval řadu vlastivědných prací, ve kterých se zabývá Berounskem a rodným Příbramskem.

Prof. VÁCLAV TALICH * 28.5.1883 Kroměříž † 16.3.1961 Beroun byl jedním z nejvýznamnějších českých dirigentů 20. století. Jeho osudy jsou spjaty zejména s orchestrem Národního divadla a Českou filharmonií, jejichž interpretační umění pozvedl na světovou úroveň. V letech 1919 až 1950 se také nejvýrazněji podílel na vytváření jejího repertoáru a realizaci gramofonových nahrávek. V roce 1946 založil legendární Český komorní orchestr. Jako dirigent působil také ve Švédsku, Skotsku a na Slovensku. Byl učitelem řady hudebních osobností (např. Charles Mackerras, Milan Munclinger, Karel Ančerl), spolupracoval s takovými umělci, jako byli Vladimir Horowitz, Svjatoslav Richter či Mstislav Rostropovič..

JIŘÍ WEIL * 6.8.1900 Praskolesy † 13.12.1959 Praha spisovatel, autor jednoho z nejlepších popisů komunismu v české literatuře. Jiří Weil byl komunista, v roce 1933 jel z pověření KSČ do Moskvy a pracoval tam několik let. Ve svém románu Moskva- hranice (vydán r. 1937) chtěl vylíčit čtenářům velkolepý a obdivuhodný život v Sovětském svazu. Ale byl natolik pravdomluvný, že popsal všechno, co viděl – i nepříjemné stránky života v komunistickém režimu, od každodenní strkanice v tramvaji až po stranické čistky. Věřil, že čtenáře nakonec přesvědčí o správnosti toho, co se děje v Sovětském svazu. Avšak román byl příliš pravdivý. Čtenáři byli otřeseni a román na ně působil jako kritika sovětského systému.

FRANTIŠEK BRANISLAV * 6.6.1900 Beroun † 25.9.1968 Komořany (Praha) původním jménem František Blecha. Český básník, redaktor, překladatel. Ústředním tématem jeho lyrické poezie byl vztah k přírodě, do kterého se promítaly motivy milostné a láska k domovu. Koncem třicátých let se v jeho poezii objevila úzkost o osud vlastního národa. V padesátých letech se ani Branislav neubránil tehdejší budovatelské rétorice, přesto jeho intimní lyrika vyvažovala citovou chudobu tehdejší poezie. Okouzlení čistotou dětského světa se od počátku padesátých let stalo zdrojem celé řady jeho básní pro děti, které vydá časopisecky (například v Mateřídoušce) a také knižně. Ve verších ke konci jeho života sílil melancholický podtón z vědomí samoty a blížící se smrti..

VÁCLAV HRABĚ * 13.6.1940 Příbram † 5.3.1965 Praha

byl český básník, jediný významný představitel tzv. beat generation v Československu. Dětství prožil v Lochovicích, maturoval v Hořovicích (1957). Vystudoval český jazyk a dějepis na VŠ pedagogické v Praze (1961). Pak střídal zaměstnání: pomocný dělník, vychovatel, knihovník, lektor poezie. Teprve na podzim 1964 sehnal místo učitele v Praze. Jeho tvorba úzce souvisela s jazzovou hudbou a blues, sám hrál se studentskými kapelami na několik hudebních nástrojů, mj. klarinet a saxofon. Osobně se setkal s americkým básníkem Allenem Ginsbergem a napsal s ním rozhovor (v roce 1965 u příležitosti Majáles v Praze). Jeho vycházely až posmrtně, tragicky zemřel v necelých pětadvaceti letech, když se nešťastnou náhodou otrávil oxidem uhelnatým. Pohřben je v Lochovicích.

FRANTIŠEK NEPIL * 10.2.1929 Hýskov † 8.9.1995 Praha byl český spisovatel. Po maturitě na obchodní akademii (1948) se stal propagačním referentem a pracoval i jako textař. Od roku 1969 pracoval v redakci vysílání pro děti a mládež v Československém rozhlase. Dlouhá léta působil jako autor a osobitý vypravěč minifejetonů. Od roku 1972 byl spisovatelem na volné noze.

JIŘÍ KAHOUN * 12.3.1942 Praha

je český spisovatel a výtvarník, autor mnoha knížek pro děti. Mimo jiné autor Příběhů včelích medvídků. Podílel se na společných výstavách berounských výtvarníků a měl několik výstav samostatných. Město Beroun vydalo reprodukce jeho kreseb jako pohlednice, ilustroval dvě své knihy. Podle jeho námětů a scénářů byly natočeny televizní večerníčkové seriály: první řada Příhod včelích medvídků (1– 13, 1984), Toronto Tom, kocour z Ameriky (1999. V Krátkém filmu Praha natočila Šarlota Zahrádková-Filcíková podle pohádek z knihy Pískací kornoutek animované filmy, např. Had je mašinka (1986), Hroší maminka je tatínek (1989).

TEREZA BOUČKOVÁ * 24.5.1957 Praha prozaička a publicistka. Tereza Boučková se narodila v druhém manželství spisovatele Pavla Kohouta. Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu jí vysokoškolské studium nebylo umožněno z politických důvodů. Studovala soukromě angličtinu a účastnila se vzdělávání na „bytových univerzitách“. Při bytových inscenacích získávala hereckou zkušenost spolu s Vlastou Chramostovou, Pavlem Landovským, svým otcem a dalšími disidenty. Tereza Boučková podepsala Chartu 77 a poté pracovala v různých nekvalifikovaných zaměstnáních. V roce 1985 se provdala a s manželem a třemi syny se odstěhovali do chatové oblasti ve Vráži u Berouna.