POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Závěr Můžeme proto uzavřít, že Dvorem stanovené kritérium vědomosti nelze v žádném problematickém ohledu chápat jako subjektivní, neboť se nevymyká možnosti inter subjektivní verifikace. Za nové můžeme kritérium považovat jen v tom smyslu, že na rozdíl od předchozích rozsudků Dvora, v nichž bylo uplatněno jako jedna z posta čujících podmínek existence sporu, bylo v případě Marshallových ostrovů ustanoveno jako podmínka nutná. Přesto nelze tvrdit, že by tímto způsobem koncipované kritéri um bylo s předešlými rozhodnutími Dvora v rozporu. Z provedené analýzy vybraných rozhodnutí Dvora vyplynulo, že přeměna postačující podmínky na nutnou není v jeho judikatuře neobvyklá a dotkla se i jiných kritérií sporu, než je požadavek vědomosti. Z rozhodnutí rovněž plyne, že spor je Dvorem zásadně koncipován jako reflexivní relace. To znamená, že pro existenci sporu mezi dvěma státy je nutné nejen to, aby žalující stát měl spor s žalovaným státem, ale také aby žalovaný stát měl spor s žalujícím státem. Je proto nezbytné, aby žalovaný stát byl s postojem žalujícího státu alespoň v přiměřeném rozsahu obeznámen. Mezi postoji žalovaného a žalujícího státu musí existovat určitá souvislost. Za normálních okolností, kdy před podáním žaloby probíhá mezi státy alespoň omezená komunikace o sporné otázce, je požadavek vědomosti nepochybně splněn. Není proto nutné ho v rozsudku výslovně uvádět. Pokud ale stát vznese námitku, na kterou druhá strana nereaguje žádným vyjádřením, nabývá požadavek vědomosti na významu. Pasivitu žalovaného státu vůči námitkám protistrany lze chápat jako rele vantní jednání – tedy takové, které zakládá jeho spor s žalujícím státem – pouze tehdy, je-li možné ho interpretovat jako vyjádření vůle nedbat těchto námitek. 42 To ale opět předpokládá, že si žalovaný stát byl postoje protistrany alespoň v nějakém rozsahu vě dom. Teprve od tohoto místa začíná být rozsudek proti Marshallovým ostrovům pro blematický. Důkazní břemeno, které Marshallovy ostrovy musely unést, aby prokázaly vědomost Spojeného království o svém postoji, se zdá být příliš velké.

42 Srov. Schreuer, Ch., What is a Legal Dispute? In Buffard, I., Crawford, J., Pellet, A., Wittich, S. (eds.), International Law between Universalism and Fragmentation: Festschrift in Honour of Gerhard Hafner . Leiden-Boston: Martinus Nijhoff Publishers, 2008, s. 965: „ The decisive criterion for the existence of a dispute is not an explicit denial of the other party’s position but a failure to accede to its demands. “

116