POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Závěr Můžeme proto uzavřít, že Dvorem stanovené kritérium vědomosti nelze v žádném problematickém ohledu chápat jako subjektivní, neboť se nevymyká možnosti inter- subjektivní verifikace. Za nové můžeme kritérium považovat jen v tom smyslu, že na rozdíl od předchozích rozsudků Dvora, v nichž bylo uplatněno jako jedna z posta- čujících podmínek existence sporu, bylo v případě Marshallových ostrovů ustanoveno jako podmínka nutná. Přesto nelze tvrdit, že by tímto způsobem koncipované kritéri- um bylo s předešlými rozhodnutími Dvora v rozporu. Z provedené analýzy vybraných rozhodnutí Dvora vyplynulo, že přeměna postačující podmínky na nutnou není v jeho judikatuře neobvyklá a dotkla se i jiných kritérií sporu, než je požadavek vědomosti. Z rozhodnutí rovněž plyne, že spor je Dvorem zásadně koncipován jako reflexivní relace. To znamená, že pro existenci sporu mezi dvěma státy je nutné nejen to, aby žalující stát měl spor s žalovaným státem, ale také aby žalovaný stát měl spor s žalujícím státem. Je proto nezbytné, aby žalovaný stát byl s postojem žalujícího státu alespoň v přiměřeném rozsahu obeznámen. Mezi postoji žalovaného a žalujícího státu musí existovat určitá souvislost. Za normálních okolností, kdy před podáním žaloby probíhá mezi státy alespoň omezená komunikace o sporné otázce, je požadavek vědomosti nepochybně splněn. Není proto nutné ho v rozsudku výslovně uvádět. Pokud ale stát vznese námitku, na kterou druhá strana nereaguje žádným vyjádřením, nabývá požadavek vědomosti na významu. Pasivitu žalovaného státu vůči námitkám protistrany lze chápat jako rele- vantní jednání – tedy takové, které zakládá jeho spor s žalujícím státem – pouze tehdy, je-li možné ho interpretovat jako vyjádření vůle nedbat těchto námitek. 42 To ale opět předpokládá, že si žalovaný stát byl postoje protistrany alespoň v nějakém rozsahu vě- dom. Teprve od tohoto místa začíná být rozsudek proti Marshallovým ostrovům pro- blematický. Důkazní břemeno, které Marshallovy ostrovy musely unést, aby prokázaly vědomost Spojeného království o svém postoji, se zdá být příliš velké.

42 Srov. Schreuer, Ch., What is a Legal Dispute? In Buffard, I., Crawford, J., Pellet, A., Wittich, S. (eds.), International Law between Universalism and Fragmentation: Festschrift in Honour of Gerhard Hafner . Leiden-Boston: Martinus Nijhoff Publishers, 2008, s. 965: „ The decisive criterion for the existence of a dispute is not an explicit denial of the other party’s position but a failure to accede to its demands. “

116