POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

1. Arbitráž jako prostředek pokojného vyřizování sporů v mezinárodním právu

Arbitráž (rozhodčí řízení) představuje dlouhodobě významný prostředek pokojné- ho vyřizování sporů mezi subjekty mezinárodního práva. 4 Byla historicky využívána ve sporech dnešní mluvou soukromoprávních. Avšak rozhodčí řízení nebylo a není vý- hradní doménou jednoho právního odvětví. 5 Jeho uplatnění se přitom rozšířilo v ob- dobí rané renesance pro řešení sporů mezi obchodníky v rámci tzv. legem mercatoriam . 6 V této epoše však arbitráž měla spíše neformální, ne-právní povahu. 7 Arbitráž spočívala na použití principů ekvity a teprve postupně docházelo k její le- galizaci a internacionalizaci. 8 Díky své původní ne-právní povaze a ekvitě jako základu meritorního rozhodování byla vhodná nejen pro spory mezi obchodníky, leč také mezi svrchovanými státy (viz dále). Prominentní místo mezi způsoby řešení sporů z meziná- rodního práva však arbitráž získala z více důvodů, mezi něž nepochybně náležely ab- sence institucionalizovaného mezinárodního soudnictví a nemožnost vyřizování sporů mezi státy před národními soudy. 9 Význam arbitráže v posledních staletích potvrzuje jak objemná Moorova sbírka ar- bitrážních nálezů mezi Spojenými Státy a jinými zeměmi, 10 tak mnohosvazkové dílo Reports of International Arbitral Awards (RIIA), které byla shromážděno a zůstává pod kuratelou OSN. 11 Čepelka se Šturmou přitom poznamenávají, že americko-me- xická SAK jen mezi lety 1871–1876 vydala přes dva tisíce nálezů. 12 Arbitráž byla definována v Úmluvě o pokojném vyřizování sporů jako ‘vyřizování sporů mezi státy, prostřednictvím soudců, jež si strany zvolí, a podle práva’. 13 Tato definice byla následně akceptována v mezinárodním právu obecně. 14 4 Srov. čl. 33 odst. 1 Charty OSN; Č. Čepelka a P Šturma, Mezinárodní právo veřejné (1 vyd C.H. BECK 2008) 10. 5 Proto si arbitráž nemůže nárokovat výhradně např. mezinárodní právo soukromé. Srov. P. Bernardini, L’arbitrato nel commercio e negli ivestimenti internazionali (2 ed Giuffrè editore 2008) 2, 7. 6 Srov. podrobnou historickou analýzu v M. Elcin , Lex Mercatoria in International Arbitration Theory and Practice Volume I (EUI Dissertation 2012) 11-22. Dostupný na:< https://cadmus.eui.eu/bitstream/ handle/1814/25204/2012_ELCIN_Vol1.pdf?sequence=1>. 7 srov. J. Ondřej a M. Potočný, Mezinárodní právo veřejné Zvláštní část (6ed C.H. BECK 2011) 366 8 Ibid. 9 Obecně z důvodu post-vestfálského chápání mezinárodního společenství. Konkrétně pak např. kvůli institutu (absolutní) imunity státu jako projevu suverenity státu. Ke vztahu arbitráže a post-vestfálského paradigmatu srov. E Gaillard, Aspects philosophiques du droit de l‘arbitrage (Martinu Nijhoff 2008) 52-53. 10 John Bassett Moore, History and Digest of the International Arbitrations to which the United States has been a party in VI volumes (Governmental Printing Office 1898). V elektronickém archivu autora. 11 Reports of International Arbitral Awards . Dostupný na: . 12 Č. Čepelka a P. Šturma (n 4) 11. 13 Čl. 37 Úmluvy o pokojném vyřizování sporů 1907. Překlad ustanovení citován z J Ondřej, M Potočný, Obecné mezinárodní právo v dokumentech (4ed C.H. BECK 2016) 225. 14 Srov. Maritime Delimitation and Territorial Questions (Qatar v Bahrain) [2001] 1CJ Rep 76-77. Dostupný na: ; M Shaw, International Law (8ed CUP 2017) 795.

134

Made with FlippingBook Learn more on our blog