POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

vení Úmluvy týkající se rybolovu, se urovnávají v souladu s oddílem 2 s tím, že pobřež- ní stát není povinen souhlasit s předložením k takovému urovnání jakéhokoli sporu, který se týká jeho svrchovaných práv na živé zdroje výlučné ekonomické zóny nebo jejich výkonu, včetně volného uvážení určit přípustný úlovek, výlovnou kapacitu a při- dělení přebytku jiným státům, jakož i podmínek stanovených jeho právními předpisy pro zachovávání těchto zdrojů a hospodaření s nimi. Dá se konstatovat, že obligatorní způsob řešení sporů se nepoužije s ohledem na výkon diskrečních (discretionary) pra- vomocí 22 pobřežního státu ve výlučné ekonomické zóně pokud jde o rybolov a mořský vědecký výzkum. Tato skutečnost odráží realitu, že rybolov a mořský vědecký výzkum ve výlučné ekonomické zóně jsou citlivé pro pobřežní stát. Obligatorní jurisdikce může být také vyloučena státem, pokud uplatní výjimky ve smyslu čl. 298 Úmluvy o mořském právu. Při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této Úmluvě nebo kdykoli poté může stát učinit písemné prohlášení, že nepřijímá jedno nebo více řízení k urovnávání sporů stanovených v oddíle 2, pokud jde o jednu nebo více z následujících kategorií sporů: (a) spory, které se týkají výkladu nebo použití článků 15, 74 anebo 83, pokud jde o delimitaci mořských hranic (pobřežního moře, výlučné ekonomické zóny, konti- nentálního šelfu), anebo spory týkající se historických zálivů nebo právních titulů, (b) spory, které se týkají vojenské činnosti, včetně vojenské činnosti státních lodí a le- tadel používaných k neobchodním účelům, anebo spory, které se týkají činnosti k zajištění dodržování zákonů a výkonu svrchovaných práv nebo jurisdikce, které jsou vyňaty z příslušnosti soudu nebo tribunálu podle článku 297 odst. 2 nebo 3. Případem snahy o aplikaci čl. 298 je spor mezi Ukrajinou a Ruskou federací, který se týkal zadržení 23 tří ukrajinských lodí a 24 ukrajinských námořníků, ke kterému došlo ze strany Ruska dne 25. 11. 2018. Ukrajina tvrdila, že se jedná o porušení imunity válečných lodí podle čl. 32, 58, 95, 96 Úmluvy o mořském právu z roku 1982. Mezinárodní tribunál pro mořské právo řešil v tomto případu předběžnou otáz- ku (prozatímní opatření) ve smyslu čl. 290 odst. 5 před vytvořením arbitrážního tribunálu. Tribunál pro mořské právo konstatoval, že Ukrajina a Ruská federace jsou smluvní stranou Úmluvy o mořském právu a v souladu s čl. 287 odst. 1 Úmluvy o mořském právu si zvolily arbitrážní tribunál podle Přílohy VII Úmluvy o mořském právu jako základní prostředek řešení sporů, pokud jde o interpreta- ci a aplikaci Úmluvy. Oba státy měly rozdílný názor na aplikovatelnost čl. 298 odst. 1b Úmluvy. Podle Ruska spor předložený arbitrážnímu tribunálu, který se týká vojenské činnosti, vylučuje spor z jurisdikce podle Přílohy VII. Ukrajina tvr- dila, že spor se netýká vojenské činnosti, ale spíše činnosti pro vynucování práva (law enforcement activities) a že tudíž spor není vyloučen z jurisdikce arbitrážního tribunálu podle Přílohy VII Úmluvy (odst. 50). Své tvrzení Ukrajina upřesnila 22 TANAKA, Y. The International Law of the Sea . Cambridge: Cambridge University Press, 2012, s. 401. 23 International Tribunal for the Law of the Sea. Case Concerning the detention of three Ukrainian Naval Vessels (Ukraine v. Russian Federation), Case No. 26, 25. května 2019.

170