POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Do 18. století byla Antarktida předmětem objevů mořeplavců, dobrodruhů či ob- chodníků bez toho, aniž by byly vznášeny konkrétní územní nároky. Přelomovým se stalo spatření ostrova francouzskýmmořeplavcem Jean-Baptistou CharlesemBouvetem de Lozier v lednu 1739, později nesoucím jeho jméno, tedy Bouvetova ostrova. 4 První územní nároky v Antarktidě vznesli Francouzi, když si v roce 1772 nárokují území Crozetova ostrova a ostrova Kerguelen. Není bez zajímavosti, že britský mořeplavec kapitán James Cook ve snaze o nalezení Kerguelenova ostrova jako první překročil jižní polární kruh v roce 1773 a o dva roky později znovuobjevil Rochův ostrov, přičemž ho pojmenoval ostrov Georgia, nyní Jižní Georgia a vznesl vůči němu územní nárok. Dne 31 ledna 1775 také objevil Sandwichovu zemi, nyní Jižní Sandwichovy ostrovy. Není známo, že by v následujících 40 letech kdokoliv vznášel územní nároky v Antarktidě, až teprve v říjnu 1819 Brit William Smith objevuje Novou jižní Británii, tj. Jižní Shetlandské ostrovy a nárokuje její území pro Velkou Británii. Byť v únoru téhož roku Smith prohlašuje, že spatřil pevninu, jednalo se pravděpodobně o ostrov Livingston a prvenství ve spatření antarktické pevniny je připisováno estonskému objeviteli v ruských službách Fabianu Gottliebovi von Bellingshausen dne 27. led- na 1820. Spolu s Michailem Lazarevem spatřil ledovcový šelf u pobřeží princezny Marty, který později vešel ve známost jako Fimbulský ledovcový šelf. V rámci mapová- ní a nárokování Jižních Shetland pro Velkou Británii, Edward Bransfield se Smithem ve stejném roce vznášejí nároky na ostrov Krále Jiřího a Clerencův ostrov. Spatřují též Zemi Nejsvatější trojice (Trinity Land). Pevninská Antarktida je téhož roku do třetice spatřena též americkým lovcem tuleňů Nathanielem B. Palmerem. 5 Po Francouzích a Britech si území v Antarktidě nárokují též Rusové, a to na základě objevů ostrovů Petra I a Alexandera I von Bellingshausenem v lednu 1821. 6 Při prvním vstupu na pevninskou Antarktidu dne 7. února 1821 konstatuje americký kapitán John Davis, že se domnívá, že jsou tyto jižní země kontinentem. Mezi další významné územní nároky patří ostrov Hoseason vznesený britským kapitánem Henry Fosterem z plavidla Chanticleer v roce 1829 a dále též francouzské územní nároky na Adéliinu zem 7 na základě jejich vznesení Julem-Sebastianem-Cesarem Dumontem d´Urville v lednu 1840, který též objevil Joinvilleovu zemi a zemi Ludvíka Filipa. 8 V roce 1840 objevuje Američan Charles Wilks území, které se nazývá Wilksova země, a prohlašuje jej za součást antarktického kontinentu. O rok později se Sir James 4 Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier accessed 2 November 2019. 5 Alexander Horne, Ella Alexander, Kathleen Heath, Ben Saul, Tim Stephens, ‘Chronology of Legally Significant Events’ in Ben Saul andTim Stephens (eds), Antarctica in International Law (Hart Publishing, 2015) xxvii. 6 Pavel Prošek, ‘Objevování kontinentu’, in Pavel Prošek a kol., Antarktida (Praha: Academia, 2013) 160. 7 Alexander Horne, Ella Alexander, Kathleen Heath, Ben Saul, Tim Stephens, ‘Chronology of Legally Significant Events’ in Ben Saul andTim Stephens (eds), Antarctica in International Law (Hart Publishing, 2015) xxvii. 8 Pavel Prošek, ‘Objevování kontinentu’, in Pavel Prošek a kol., Antarktida (Praha: Academia, 2013) 160.

209