POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Úmluva obsahuje zvláštní část (VI.) o řešení sporů, která především stanoví povinné konzultace a vyjednávání (čl. 41). Pokud spor není vyřešen do šesti měsíců od data žá dosti o konzultace, kterákoli strana sporu může spor předložit k smírčímu řízení, uve denému v příloze k této Úmluvě. Kromě toho, podle článku 43, každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této Úmluvy nebo při přístupu k ní, popř. kdykoli poté prohlá sit, že „nebude-li spor vyřešen s použitím postupů uvedených v článcích 41 a 42, může být tento spor předložen k rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora“. Alternativně může být spor předložen rozhodčímu řízení. Další dva články stanoví vcelku samo zřejmé možnosti. Jednak, trvá-li spor mezi dvěma nebo více stranami o výklad této Úmluvy, mohou se strany dohodnout, že spor předloží MSD nebo rozhodčímu řízení, nebo jinému řízení vhodnému pro řešení sporů (čl. 44). Konečně, nic ve výše uvede ných článcích „se nedotýká práv a závazků stran této Úmluvy plynoucích z mezi nimi platných ustanovení týkajících se řešení sporů“ (čl. 45). O několik let později (v r. 1981) pak Komise přijala konečný text návrhu článků o sukcesi států ve vztahu ke státnímu majetku, archivům a dluhům a předala ten to návrh Valnému shromáždění. 26 Následně se sešla konference OSN ve Vídni (1. 3. až 8. 4. 1983). Tato konference přijala Vídeňskou úmluvu o sukcesi států ve vztahu ke státnímu majetku, státním archivem a státním dluhům, včetně přílohy. 27 Ustanovení V. části a přílohy jsou shodná s ustanoveními o řešení sporů obsaženými ve Vídeňské úmluvě z r. 1978. 4. Přílohy o řešení sporů Podobný, ač trochu odlišný model pravidel k řešení sporů představují dvě kodifi kační úmluvy v oblasti smluvního práva. Právo mezinárodních smluv bylo Komisí vy bráno mezi prioritní témata již na prvním zasedání (1949). Komise projednávala toto téma na svých zasedáních v letech 1950,1951, 1956, 1959 a 1961 až 1966. Na svém zasedání v r. 1966 Komise přijala konečnou zprávu s návrhem článků. Při jeho předlo žení Valnému shromáždění ILC doporučila, aby byla svolána mezinárodní konference k přijetí úmluvy na toto téma. 28 Konference OSN o smluvním právu se konala ve Vídni ve dvou zasedáních (26. 3. – 9. 4. 1968 a 9. 4. – 22. 5. 1969). Dne 22. 5. 1969 pak konference přijala Vídeňskou úmluvu o smluvním právu. 29 Konference také přijala rezoluci doporučující, aby Valné shromáždění předalo ILC studium otázky smluv uzavřených mezi státy a mezinárod ními organizacemi nebo mezi dvěma či více mezinárodními organizacemi. Postupy pro soudní, rozhodčí nebo smírčí řízení (čl. 66) jsou spojené s řízením o ne platnosti smlouvy, o jejím zániku, o odstoupení od smlouvy, nebo o přerušení jejího

26 Yearbook of the ILC, 1981, vol. II, Part Two, paras. 61, 86-87. 27 Document A/CONF.117/5 and Add.1. 28 Yearbook of the ILC, 1966, vol. II, doc. A/6309/Rev.1, paras. 22, 36, 38. 29 United Nation, Treaty Series, vol. 1155, s. 331.

59