POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Úmluva obsahuje zvláštní část (VI.) o řešení sporů, která především stanoví povinné konzultace a vyjednávání (čl. 41). Pokud spor není vyřešen do šesti měsíců od data žá- dosti o konzultace, kterákoli strana sporu může spor předložit k smírčímu řízení, uve- denému v příloze k této Úmluvě. Kromě toho, podle článku 43, každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této Úmluvy nebo při přístupu k ní, popř. kdykoli poté prohlá- sit, že „nebude-li spor vyřešen s použitím postupů uvedených v článcích 41 a 42, může být tento spor předložen k rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora“. Alternativně může být spor předložen rozhodčímu řízení. Další dva články stanoví vcelku samo- zřejmé možnosti. Jednak, trvá-li spor mezi dvěma nebo více stranami o výklad této Úmluvy, mohou se strany dohodnout, že spor předloží MSD nebo rozhodčímu řízení, nebo jinému řízení vhodnému pro řešení sporů (čl. 44). Konečně, nic ve výše uvede- ných článcích „se nedotýká práv a závazků stran této Úmluvy plynoucích z mezi nimi platných ustanovení týkajících se řešení sporů“ (čl. 45). O několik let později (v r. 1981) pak Komise přijala konečný text návrhu článků o sukcesi států ve vztahu ke státnímu majetku, archivům a dluhům a předala ten- to návrh Valnému shromáždění. 26 Následně se sešla konference OSN ve Vídni (1. 3. až 8. 4. 1983). Tato konference přijala Vídeňskou úmluvu o sukcesi států ve vztahu ke státnímu majetku, státním archivem a státním dluhům, včetně přílohy. 27 Ustanovení V. části a přílohy jsou shodná s ustanoveními o řešení sporů obsaženými ve Vídeňské úmluvě z r. 1978. 4. Přílohy o řešení sporů Podobný, ač trochu odlišný model pravidel k řešení sporů představují dvě kodifi- kační úmluvy v oblasti smluvního práva. Právo mezinárodních smluv bylo Komisí vy- bráno mezi prioritní témata již na prvním zasedání (1949). Komise projednávala toto téma na svých zasedáních v letech 1950,1951, 1956, 1959 a 1961 až 1966. Na svém zasedání v r. 1966 Komise přijala konečnou zprávu s návrhem článků. Při jeho předlo- žení Valnému shromáždění ILC doporučila, aby byla svolána mezinárodní konference k přijetí úmluvy na toto téma. 28 Konference OSN o smluvním právu se konala ve Vídni ve dvou zasedáních (26. 3. – 9. 4. 1968 a 9. 4. – 22. 5. 1969). Dne 22. 5. 1969 pak konference přijala Vídeňskou úmluvu o smluvním právu. 29 Konference také přijala rezoluci doporučující, aby Valné shromáždění předalo ILC studium otázky smluv uzavřených mezi státy a mezinárod- ními organizacemi nebo mezi dvěma či více mezinárodními organizacemi. Postupy pro soudní, rozhodčí nebo smírčí řízení (čl. 66) jsou spojené s řízením o ne- platnosti smlouvy, o jejím zániku, o odstoupení od smlouvy, nebo o přerušení jejího

26 Yearbook of the ILC, 1981, vol. II, Part Two, paras. 61, 86-87. 27 Document A/CONF.117/5 and Add.1. 28 Yearbook of the ILC, 1966, vol. II, doc. A/6309/Rev.1, paras. 22, 36, 38. 29 United Nation, Treaty Series, vol. 1155, s. 331.

59